CityBee

Jeden z posledních víkendových večerů letošního léta jsme se vydali po stopách pražských buskerů, neboli pouličních umělců. V začátku naší procházky na Václavském náměstí jsme o divákychtivé performery téměř zakopávali. Od hlučného mladíka, který bubnuje na prázdné kanystry a soudky od piva, aby si vydělal na opravdové bicí, jsme se ocitli v hloučku fanoušků malíře snových obrázků. Shodli jsme se, že do ložnice bychom si jeho sprejové malbičky asi nedali, ale u dvou cizinek, které před pánem šermují dvoustovkou, má prošedivělý umělec očividně větší úspěch. 

Ještě před rokem by si na Václaváku nikdo nezabubnoval ani nezasprejoval. Tehdy mohla totiž pouliční umělce jejich produkce vyjít pořádně draho. "Obyčejně policie pokutovala muzikanty od sto korun až po dva tisíce," přibližuje dřívější praxi Dalibor Zíta z občanské iniciativy BuskerVille . Pojem busking byl pro policii i Pražany v té době velkou neznámou. Do hledáčku strážníků se umělci dostávali buď kvůli žebrotě nebo takzvanému neoprávněnému záboru veřejného prostranství.

Hlučet můžou maximálně čtyři
"Místo českého výrazu 'pouliční umění' jsme si zvolili anglický termín 'busking', který se stále více používá v celé Evropě, protože jsme chtěli lidem jasně odlišit busking od žebroty, se kterou byl až do současnosti směšován," vysvětluje zavedení nového pojmu Zíta. Situace v hlavním městě se změnila letos v březnu, kdy dali radní buskingu zelenou. Je to ale jen na zkoušku do konce roku. Podle nové regulace smějí buskeři na území hlavního města živou produkci provozovat téměř všude. Platí pár výjimek, kde je potřeba zvláštního povolení. To se týká třeba Karlova mostu nebo Staroměstského náměstí.

Pouliční umělci smí vystupovat ve skupině maximálně čtyř lidí a jejich produkce musí dodržovat stanovený hlukový limit. "Míra decibelů se ale těžko určuje. Pokud přijede policie, tak ta ještě musí přizvat hygienu, která má jediná povolení k měření hluku," poukazuje na jednu z nešťastných podmínek nových pravidel studentka pražské konzervatoře Tereza, která v ulicích hraje na lesní roh.

Radní nás vydali na pospas žebrákům!
Ulice Na Můstku patří mezi místa, kde platí nepsaná dohoda buskerů a zdejších obyvatel. Hudební produkce se tady nenosí. "Když se lidé z občanského sdružení Na Můstku dozvěděli, že se chystá nová, volnější regulace buskingu v Praze, psali na magistrát rozhořčené stížnosti o tom, že radní vydávají Prahu na pospas žebrákům a chtějí starousedlíky takto vyhnat," popisuje Zíta a dodává, že po vzájemné schůzce ale vášně ochladly a buskeři se s místními domluvili.

My ale míříme z tichých končin za hlukem na Staroměstské náměstí. Náš pohled upoutá pobuda s indiánskou čelenkou, který poskakuje kolem trochu jeté tašky Kaufland. Tělnatý mužík zběsile bouchá do malého bonga a vydává různé skřeky. Vrcholem jeho vystoupení je, že začne ukazovat pupek. Ale to už si snad necháme ujít, na rozdíl od zvídavého turisty, který si počínání tuzemce nahrává na svůj iPad. I tohle je busking, i když bych se vsadila, že showman povolení rozhodně neměl. 

Praha narozdíl od Londýna hřeje
Buskeři si svou nynější uměleckou svobodu  na jednu stranu pochvalují, na druhou stranu, čeho je moc… "Pomohlo by například zavedení zón po vzoru australského Melbourne, kde mají místa vyhrazená pro hlučnou produkci a větší představení a pak místa pro tišší performance," inspiruje Zítu kompromis od protinožců. Ačkoliv mnohé hvězdy pražských uliček zkoušely štěstí za hranicemi, ne všichni si "exotickou" zkušenost pochvalují. "Londýn jsem vnímala hodně špatně. Ulice jsou přeplněné buskery, kteří nic mocnepředvádí. Většinou je to kýč," vypráví Tereza, podle které je Praha pro pouliční umělce sympatičtější a na rozdíl od chladného Londýna působí hřejivě.

Zlatý hřeb procházky jsme si slibovali od Karlova mostu. Žádné libé ani falešné zvuky nás ale v davu turistů neupoutaly. Místo hudby okupují historickou dlažbu prodejci cingrlátek a karikaturisté, kteří vám za pár set czech crowns nakreslí ohromně vtipné velké pysky a zuby. Na Karlův most je potřeba speciální povolení od ještě speciálnější komise, které není zadarmo. Buskery ale nepřístupné hájemství tolik netrápí. "Když to vezmu z pozice osamělého muzikanta, tak na Karlově mostě pro mě nejsou ideální akustické podmínky, zvuk se tam trochu ztrácí," vysvětluje Dalibor Zíta, proč upřednostňuje při hraní úzké uličky metropole.