Mějte pražskou raketu rádi stejně jako její autoři!

oblíbené články

kultura | 18. 7. 2013

Nejkrásnější pohled na svět je prý z koňského hřbetu. Pokud se chcete kochat výhledem na Prahu, ale nemáte po ruce žádného valacha, vyšplhejte alespoň vzhůru do výšek. Konkrétně 93 metrů nad zem do observatoře televizního vysílače na Žižkově.

Text a foto: Lukáš Rozmajzl

album/News_Model_News/350/DSC_0850.jpg

Na sklonku loňského roku byla pražská "raketa" po rekonstrukci znovu otevřena pro veřejnost. Můžete navštívit buď vyhlídkové patro nebo si dát večeři ve stylové restauraci Oblaca (ta je umístěna o několik metrů níže). V observatoři sice chybí ukazatele, na co se v dálce zrovna díváte, zato ale můžete Prahu vnímat nejen očima. Ze zavěšených křesel se pravidelně ozývají nejrůznější ozvěny hlavního města - šum Vltavy, zvuk ptáků ze Stromovky nebo cinkání Orloje.

Na těchto stránkách se můžete podívat, jak Prahu nafotil Američan Jeffrey Martin na panoramatický snímek s rozlišením 33,8 gigapixelů!

Pokud by vám jednorázová návštěva nestačila k prozkoumání kompletního panoramatu Prahy, můžete si ve výšce 66 metrů pronajmout šestihvězdičkový hotelový pokoj a strávit nad městem celou noc. Pokud tedy máte přebytečných 25 tisíc korun. Bojíte-li se výšek a chcete si věž prohlédnout s nohama na zemi, můžete se přijít posadit do sotva dva měsíce fungující restaurace Miminoo. Podnik nabízí chuťovky z grilu a má dostatek míst na zahrádce.

Již od svého dostavění v roce 1992 však vysílač vzbuzoval vášně a dodnes je mnohými Pražany vnímán jako kontroverzní stavba. Zeptali jsme se proto, jak s odstupem vidí toto dílo dva povolaní - architekt projektu Václav Aulický a Olga Strusková, režisérka dokumentu o "raketě", která vedle ní žije 20 let.

CityBee získalo od autorky exkluzivní videoukázku z dokumentu!

Anketní otázky :
1. Co vás na Žižkovské věži nejvíce fascinuje?
2. Podle několika anket byla věž zařazena mezi nejošklivější stavby na světě. Vadí vám to?
3. Jak byste dnes vysílač vylepšili? Co mu chybí? Co byste dnes předělali?

Václav Aulický, architekt a spoluautor stavby
1. Stále jsem "fascinován" tím, jak se nám všem zúčastněným (projektantům, výrobcům, dodavatelům, montérům a dělníkům) tuto stavbu podařilo realizovat. A to jak po stránce architektonické, kdy navržené tvary věže i objektu jsou provedeny beze zbytku podle návrhu, tak po stránce konstrukční, kdy se jedná o unikátní spřaženou ocelovo-betonovou konstrukci tubusů a kabin v podobě "lodních" trupů. K tomu je třeba se zmínit i o inovativním řešení z hlediska tepelné techniky, kdy v aktivní rovině převážná část energie pro vytápění je získávána z odpadního tepla vysílačů.

2. Samozřejmě mě to mrzí. Jan Kaplický, který je pro mě takovým "guru", mi jednou při setkání v Praze řekl: "Z toho si nic nedělej, když tu stavbu někdo kritizuje. Je dobrá, plní svůj účel – a hlavně – stojí!" Žižkovská věž je svým charakterem nepochybně stavbou kontroverzní. Dvě stě metrů vysokou věž ve městě nepřehlédne nikdo. Vždy bude z určitých pohledů v konfliktu, ať už s historií nebo panoramatem. Ale výsledek jedné ankety mě vlastně i potěšil, protože jsme se s vysílačem umístili o příčku výš než pařížské Centre Pompidou, což je významná ikona hi-tech architektury. První místo tehdy v žebříčku na portálu VirtualTourist získalo Morrisovo divadlo v Baltimoru (USA), klasický příklad architektonického "brutalismu", tedy stylu, jehož hlavním strůjcem byl Le Corbusier, jeden z největších a nejuznávanějších světových architektů 20. století.

3. V některých momentech bych s povzdechem konstatoval, že mi chybí některé věci, které byly realizovány, ale postupně byly zdevastovány či úplně odstraněny. Například vodní kaskáda v atriu, vodní plocha u paty věže nebo kónický laminátový kryt v jejím vrcholu. Nehledě na "vyplnění" některých partií věže novými prostory pro dodatečné technologické provozy, čímž zejména oblast ve výšce asi 130 metrů velmi "ztěžkla". Po stránce celkové architektonické i technické koncepce bych neměnil nic.

Zdroj foto: Radiohost

album/News_Model_News/350/DSC_0865.jpg

Olga Strusková, režisérka dokumentu Žižkovská věž
1. Na tuto otázku nemohu odpovědět zcela objektivně, protože kousek od věže bydlím. To místo jsem znala ještě dřív, než tam byly položeny základy vysílače, v létě jsme tam chodívali na představení pod cirkusovým stanem. Počátkem 90. let jsem se zúčastnila i několika demonstrací proti věži. Jak jsme ji ale vídali denně, zvykli jsme si na ni poměrně rychle. Z okolních ulic totiž tolik neční, jako když se na ni díváte třeba od Hradu. A když mluvíme o fascinaci, pak mě asi nejvíc zaujala v okamžiku, kdy jsem stála bezprostředně pod ní a snažila se dohlédnout na její vrchol. Brala mě závrať nejen z té výšky, ale taky z té masy materiálu nade mnou.

2. Naopak se domnívám, že antireklama může vést ke zvýšenému zájmu o tuto stavbu. Zrovna nedávno mi psal jeden známý, který vydává internetový zpravodaj pro Japonce, že zaznamenal masivní nárůst vyhledávání hesla "Praha TV Tower". Možná tam běžela nějaká zpráva o nejošklivějších stavbách světa.

3. Věž vnímám jako artefakt určité doby, čili v historickém kontextu, který od ní není možné oddělit. Myslím si, že jediným možným a velice šťastným vylepšením věže byla Miminka. To, co mě přiměje vydat se třeba přes celou Prahu až k ní, jsou určitě ti "malí černí mravenci", kteří lezou po tubusech věže. Ti jsou skutečným lákadlem, proč si vysílač zblízka vyfotit a nakonec i navštívit. Jediné, co bych si v souvislosti s věží ještě přála, je, aby byla vyhlídka stále cenově dostupná.

[album/News_Model_News/350/OlgaStruskova(uprostred)nafestivaluTechne.jpg]
Olga Strusková (uprostřed) na festivalu Techné