CityBee

Osamělé domy

Všimli jste si někdy, kolik krásných domů v Praze má opadanou omítku a prázdná okna? My ano. A budeme rádi, pokud si jich také začnete všímat. Zveme vás na procházku po několika opuštěných stavbách v centru města. Pojďte se projít a představit si, co by se v těchto domech mohlo dít, kdyby jim někdo vdechl život.

Informace o trase

Doba trvání: 54 min
Počet zastávek: 8 + 4
Délka trasy: 2,3 km
MHD start: Malostranské náměstí
MHD cíl: Pohořelec

Dům U Červeného orla

Ačkoliv první zmínka o této stavbě pochází z roku 1403, postupně byla podoba budovy měněna kvůli úpravám po požárech, kterými byly i okolní domy zasaženy. V 17. století se v přízemí domu nacházela lékárna. 

Jeden z nejužších domů v celé Nerudově ulici má na domovním znamení červeného orla. 

Dům U Ducha Svatého 

Dům U Ducha Svatého je vystaven na renesančních základech, fasáda je ale barokní a pochází z 18. století. Právě barokní vzhled je typický pro celou Nerudovu ulici. 

Nad prostředním oknem v prvním patře se nachází domovní znamení – holubice s rozepjatými křídly v obláčkovém rámci, symbolizující Ducha Svatého. 

Morzinský dům

První zmínky o Morzinském domě pocházejí již z roku 1501, patrně je tedy až renesančního původu. Stejně jako ostatní domy v ulici byl i ten Morzinský později výrazně proměněn v rámci vrcholně barokní přestavby ze začátku 18. století a následně i pozdně barokní přestavby, která je dodnes patrná na fasádě.

V obdélném rámovaném poli s dekorem nad vstupním portálem byl umístěn obraz Madony Svatotomášské. V roce 2006 byl ale obraz sundán a uložen do sbírek Muzea hlavního města Prahy. 

Dům pážat pánů z Martinic​

Dům Pážat pocházející z 16. století byl původně vystavěn jako renesanční palác bratry ze Šternberka a sloužil k ubytování pážat císaře Rudolfa II. K přestavbě došlo ve druhé polovině 17. století, kdy byl dům používán pro ubytování sociálně slabých zaměstnanců Pražského hradu.

Nárožní jednopatrový dům se sgrafitovou výzdobou byl naposledy sídlem Útvaru rozvoje hlavního města Prahy. Po sestěhování magistrátních úředníků do Škodova paláce je dům prázdný.

Dům U Zlatého žaludu

Měšťanský dům U Zlatého žaludu, též nazývaný Dům loretánských muzikantů, byl postavený v letech 1705–1708 jako barokní vila pro Františka Santini-Aichla, bratra slavného architekta Jana Blažeje Santiniho-Aichla.

Jednopatrový dům se štítovým nástavcem je součástí harmonické zástavby Nového Světa.

Dům U Drahomířina sloupu

Řadový dvoupatrový dům U Drahomířina sloupu (také Šlikovský dům) o čtyřech křídlech byl na Loretánském náměstí vystavěn v druhé polovině 16. století. Své jméno dostala budova podle sloupu, který před budovou stál až do roku 1788, kdy byl stržen a rozřezán. Na sloupu byla vylíčena legenda o matce svatého Václava, kněžně Drahomíře. 

Významnou obyvatelkou domu byla Hana Benešová, vdova po prezidentovi Edvardu Benešovi, která zde žila od roku 1948 do roku 1974.

Dům U Kundraticů

Dům U Kundraticů, přezdívaný také Švábovský dům, vznikl na počátku 14. století spojením dvou původně renesančních objektů. Jeho současná raně barokní fasáda pochází z 2. poloviny 17. století. 

Dům U Kundraticů, přezdívaný také Švábovský dům, je v dnešní době prakticky neobyvatelný. Podle obchodního rejstříku je sídlem 83 firem.

Palác Alfa – U Stýblů

Palác Alfa, zvaný také U Stýblů, je osmipodlažní funkcionalistická stavba, postavená v roce 1928. Architektem paláce byli Ludvík Kysela, který je i autorem Paláce Baťa a Obchodního domu Lindt na Václavském náměstí, a Jan Jarolím. Název domu je spojen s původními majiteli, těmi byli nakladatelé a tiskaři Václav a Ondřej Stýblovi.

 Později se domu začalo říkat Palác Alfa, a to v souvislosti se stejnojmenným kinem, které se nacházelo v pasáži.

Dům uměleckého průmyslu

Dům uměleckého průmyslu se nachází na Národní třídě a jeho architektem je Oldřich Starý. Zadní část domu je pak od architekta Františka Zelenky. Společenská situace po roce 1989 se stala Domu uměleckého průmyslu osudnou. Po revoluci měl ještě kulturní využití, později byl ale prodán soukromému majiteli, který dodnes nebyl schopen uskutečnit rekonstrukci.

Funkcionalistická novostavba zde vyrostla po vzoru německého Werkbundu, tedy skupiny umělců, jejichž přístup k umění a designu byl jedním z důležitých momentů pro vývoj české moderní architektury a designu. 

Palác Živnostenské banky

Budova Živnostenské banky byla postavena na konci 19. století podle návrhu architekta Osvalda Polívky (Obecní dům, Nová radnice na Mariánském náměstí). Původně budova sloužila Živnostenské bance, a to až do roku 2010, kdy přešla do vlastnictví Unicredit Bank. Následně byla využívána jako reprezentativní prostory nebo k natáčení filmů. 

Čtyřpodlažní stavba je hodnotná pro svou zdobenou fasádu, na které se podílel například sochař Stanislav Sucharda nebo malíř Mikoláš Aleš.

Desfourský palác

Desfourský palác je pozdně klasicistní třípatrový nárožní dům, hodnotný zejména pro své interiéry – ty jsou bohatě zdobeny dobovými nástěnnými malbami, stěnami z umělého mramoru, pozlacenými lustry, štukovou výzdobou a mozaikovými podlahami. Velmi ceněné je také třípodlažní schodiště se sloupy z hnědého mramoru.

V letech 2015, 2018 a 2019 se dům stal místem konání festivalu 4+4 dny v pohybu, jehož cílem je oživování objektů různými druhy současného umění.

Mapamátky

Mapamátky jsou spolek zabývající se popularizací pražské architektury. Tvoří ho 10 nadšenců, kteří milují Prahu, stavby a jejich příběhy. Právě opojení z domů, které pozorují všude, kudy chodí, se snaží předávat prostřednictvím vycházkových tras. V nich ukazují jednotlivá místa v souvislostech. Nechte se nadchnout a vydejte se na procházku podle jedné z tras nebo za konkrétní stavbou a poznávejte architekturu zblízka. Jakmile vás jednou pohltí, už není cesty zpět. Jen vpřed za každým dalším místem, které byste v Praze neměli minout!