CityBee

Žižkovský vysílač
Jak narušit horizontální uspořádání starobylého Žižkova? Jednoduše, tím nejnepravděpodobnějším možným způsobem. Postavíte na jeho okraji nejvyšší stavbu Prahy, která působí jako by ji projektoval spisovatel sci -fi. Tahle stavba budí velké emoce návštěvníků a turistů, místní už ji ale dávno přijali za svou a berou ji jako přirozenou součást svojí čtvrti. Je to takový maják, který je sem dovede i v té nejhlubší tmě. Řeči o tom, jestli je to ošklivá a nebo nádherná stavba, už nechávají místňáky dávno chladnými. Je prostě jejich. 

Jedinečné hospody, bary a restaurace
Snad jinde není větší koncentrace společenských míst, než tady. „Zasedací“ pořádek místních podniků je asi takový - „čtyřková“ dělnická hospoda tu sousedí s non stopem či hernou, ta zase přiléhá k zastavárně nebo hudebnímu klubu a na konci téhle cesty si ještě nakoupíte ve asijské večerce. Mezi tím se dá ale najíst v lepší restauraci, kterých je tu plno a jsou v nich zastoupeny snad všechny světové kuchyně. Bez přehánění, takhle to tu chodí. Na vchody pro obyvatele domů tu skoro není místo. Jasným příkladem je třeba slavná Bořivojova ulice, kde se oči nezamhouří. 

Parukářka
Parukářka možná není největší ani nejkrásnější park v celé Praze. To ale není podstatné. Důležité je, že je tu ideální poměr volné a zarostlé plochy, nádherný výhled a hlavně tu není hlava na hlavě. Často tu zní tóny kapel, které tu hrají před místním stánkem s občerstvením. Když sedíte na trávě kus opodál a koukáte na nabízený výhled, nebo si jdete zaběhat se psem, je jasné proč tenhle park krásně doplňuje jedinečnost Žižkova.

Architektonický genius loci
Při pohledu z vrchu Vítkova Žižkov vypadá, jako jednolitá a sjednocená městská plocha. Při bližším pohledu už to tak jasně nevypadá. Fasády starých dělnických domů se tu mísí s těmi zdobnými aristokratickými činžáky. Člověk si tu v některých místech připadá skoro jak v Paříži, aby o kus dál zakusil pocit, že je v dělnické kolonii v Glasgow. Samozřejmě, každá pražská část má svoje světlejší a temnější místa. Jen tady je to ale natolik kontrastní a zároveň fascinující. A díky za to, že minulý režim tu zas tolik stop nezanechal, takže se tu nekoná zdaleka taková panel strory, jako jinde. 

Nákladové nádraží Žižkov
Industriální oáza, kde si člověk užije klidu nedaleko rušné silnice. Bývalé Nákladové nádraží znovu ožilo a umožňuje Žižkovákům i přespolním zažít kulturu v podobě letního kina či divadla a různorodých hudebních vystoupeních. Posezení na místních žlutých lehátkách s drinkem v ruce je zkrátka k nezaplacení. Navíc se tu koná i unikátní akce Street Food Festival, kde na jednom místě ochutnáš všechny chutě světa od nadšených amatérů. Podobných míst v poslední době v Praze vzniklo hned několik a je dobře, že jedno takové má i Žižkov. 

Palác Akropolis
Palác Akropolis je palácem do slova a do písmene. Člověk si tu příjemně posedí ve stylové kavárně, dobře se nají, okoštuje něco kultury a vše zakončí na tanečním parketu místních barů. Koncentrace kvalitních akcí je tu opravdu nevídaná, takže zajít sem je zkrátka sázka na jistotu. Zaslouženě tak Akropole patří mezi vůbec nejznámější pražské kluby, které si svou slávu udržely po řadu let. 

Vítkov
O Vítkovu částečně platí to, co o Parukářce. Je to totiž park, kde se dají, při dobrém počasí, strávit hodiny volného času.  Na vrcholku kopce tu stojí obrovská socha Jana Žižky, která je třetí největší jezdeckou sochou na světě. Postupem času se pro místní stala stejnou ikonou , jakou je pro New York Socha Svobody. Ostatní pražské čtvrti mají podobných symbolických míst jen pomálu. 

Celý Žižkov se jen do jednoho článku nevejde. Chcete-li vědět víc, mrkněte sem. O Žižkovu jsme pro vás už totiž psali.