CityBee

Do Císařské konírny Pražského hradu se v dubnu z Brna přesune na 2000 nejcennějších pokladů Velké Moravy pocházejících z archeologických výzkumů z České republiky, Slovenska, Polska a Rakouska. Stane se tak v rámci putovní výstavy s názvem VELKÁ MORAVA A POČÁTKY KŘESŤANSTVÍ, která vznikla společným úsilím Archeologického ústavu AV ČR Brno, v. v. i. a Moravského zemského muzea, kterým zapůjčilo své nejvzácnější nálezy na 35 institucí. Mnohé z exponátů jsou kulturní památky nevyčíslitelné hodnoty, jež jsou vystaveny vůbec poprvé.

Převážnou většinu exponátů tvoří šperky z drahých kovů, a to zejména z nejvýznamnějších velkomoravských center - Mikulčic, Staroměstsko-Uherskohradišťské aglomerace, Břeclavi-Pohanska, Olomouce nebo Bojné. Výstava ale prezentuje i vzdálenější nálezy velkomoravského charakteru (hradiště Chotěbuz-Podobora nebo nálezy z knížecích hrobů ze Staré Kouřimi), jenž dokládají význam a dopad Velké Moravy i v širším středoevropském kontextu. Pozornost si zaslouží zejména několik celků - známý nález stříbrných nádob a šperků, jenž bývá označován jako poklad byzantského kupce ze Zemianskeho Vrbovku, knížecí dvojhrob z Kolína, nález šperků z pohřební výbavy kněžny ze Želének či předměty osobní výbavy z velmi bohatě vybaveného hrobu kněžny ze Staré Kouřimi.