CityBee

Vědomí, že umění je univerzální, patří k základním charakteristikám konkretismu. Konkrét kdysi popsal Arsén Pohribný jako nově stvořený předmět estetické fascinace. Jedenáct umělců pokračuje, v čem Klub konkretistů vždy vynikal, předkládá v různých materiálech a technologiích oslňující hru s tvary, materiály, světlem, pohybem, náhodou, geometrií a krásou. Konkrétní Smetana vnímá člověka uvnitř širého kosmu. Jsme v něm ztraceni?

Kdybych tě mohl vést, jak rád bych tam tudy vedl tě, kde neznám cest. Cituje slova Richarda Weinera Dalibor Chatrný. Směr vede máchovskými krajinami slov skrze akvamarely zrozené prosakováním až k herakleitovským zlomkům. Náhlé uvědomění si vlastní individuality ve fragmentech Jsem a Vyhledal jsem sebe samého doprovázejí čtyři nebeské kruhy Jaroslava Jebavého. Kroužením vzniklé víry popisují vesmírné dění, klid před výbuchem supernovy i nesmírnou nevyhnutelnost zániku hmoty. Pavel Hayek rozvlnil textilní detaily, jako kdyby pracoval s kosmickým prostoročasem, v němž uvízly deformy Jana Kovaříka, podivné tvary mezi stvořeným a artificiálním světem. Průlet červí dírou, svět, co letí jako šílený, asociují minimalistické horizontální linie Ladislava Jezbery, v rychlosti pohybu sotva zaregistrujeme rudé obry, bílé trpaslíky a planetární kotouče Milana Housera. Konkrétním univerzem blikají zrcadla dalších dimenzí Markéty Váradiové. Kontrapunkt mezi krystalickým chaosem a přepečlivým řádem Vladany Hajnové není protikladem stavbám z nalezených přírodních segmentů Štěpána Málka. Umělý svět tak podobný přirozenému - a přece tak odlišný, je generován v neustálých procesech kybernetických algoritmů Aleše Svobody. U-život, buněčné automaty, simulace evolučních mechanismů se programují v reálném čase přímo před námi. Čím můžeme skončit? Začněme světlem instalace Richarda Loskota…

kurátorka: Martina Vítková

otevírací doba
út–ne 11–18