CityBee

Hynek Martinec na své první samostatné pražské výstavě od roku 2018 propojuje mimořádně rozmanité odkazy a zamýšlí se nad současným stavem lidského vědomí. Umělec žije již více než 17 let v Londýně a ve svých nových dílech reaguje na zrychlený a stále více polarizovaný svět, v němž dochází k nečekaným a mnohdy paradoxním setkáním umění, technologií a společenských změn. V době štěpení společnosti, poznamenaného vzestupem extremistických ideologií a politiky identity, kdy kulturní prostředí začíná výrazně poznamenávat umělá inteligence, Martinec sleduje cestu od „kolébky civilizace“ ve Středomoří – od antické kultury starověkého Řecka a Římské říše – až po současnost a klade otázku: Kde se teď nacházíme? Jak jsme se sem dostali?

Díla Hynka Martince často bývají označována za hyperrealistická či fotorealistická, nelze je však takto snadno zaškatulkovat. Jeho malířská technika sice vychází z realistické tradice, ale propojuje obraznost z různých zdrojů, vytváří surreálné juxtapozice a zkresluje formu a měřítko. Vznikají tak složité kompozice, které se vymykají jednoduché interpretaci. Ve svých nových dílech odkazuje například na starověké řecké a římské sochařství, Rubensovy a Tizianovy malby a tradici nizozemských zátiší, ale i na diamanty posázenou lebku od Damiena Hirsta a elektromobil Tesla Cybertruck. Na mnoha obrazech na současné výstavě figuruje motiv citronu. Tento přírodní produkt je tak běžný, že je téměř neviditelný. Ve výtvarném umění však citron v průběhu dějin sloužil k zobrazování různých myšlenek. Martinec maluje citrony po celou svou uměleckou dráhu a citron pro něj představuje motiv, který nastoluje historická témata, ale v kontextu současných diskusí o „kulturních válkách“ je „neutrální“.

Hynek Martinec (nar. 1980 v Broumově) žije a pracuje v Londýně. Hojně
vystavoval v Evropě a v USA. V posledních letech měl samostatné výstavy
například v londýnských galeriích OHSH Projects (2023) a Parafin Gallery
(2021, 2017, 2014), v Národní galerii v Praze (2018), Galerii Dům v
Broumově (2018), v The Factory v Londýně (2016) a v Galerii Václava Špály
v Praze (2015). Účastnil se řady skupinových výstav, mezi nejvýznamnější
patří Taste, Wönzimer Gallery, Los Angeles (2024), Summer Exhibition,
Královská akademie umění, Londýn (2023), Vanitas, DOX Centrum
současného umění, Praha (2021), The Will to Power, ASC Gallery, London
(2021), Inspiration – Iconic Works, Nationalmuseum, Stockholm (2019) a
Ateneum, Finnish National Gallery, Helsinki (2020) a Fascinace skutečností,
Muzeum umění Olomouc (2017). Umělcova díla jsou zastoupena
v soukromých i veřejných sbírkách, například v Národní galerii v Praze a
v Britském muzeu v Londýně.