CityBee

Výstava je rozdělena do dvou částí - Existenciální prostor a Imaginární topografie.

Existenciální prostor - V první fázi vstupu do Kafkova světa se setkáváme s tím, co město se spisovatelem dělá, jak tvaruje jeho život, jakou stopu v něm zanechává. Praha na Kafku působí celou svou proměňující silou a uzavírá ho v existenciálním prostoru, do něhož může vstoupit jen tak, že "pohled připoutá k povrchu věci". Praha nutí Kafku k prostorovému zúžení, dávkujíc vytrvale svá tajemství. Praha přináší mýtus, svou temnou magii, nádhernou dekoraci, ale nenávidí to, co je zjevné. A to je právě to, co Kafka zachycuje.

Město se představuje jako matička s drápy, je obdařeno minulostí větší, než je jeho přítomnost, je chráněno svým kouzlem, ale zároveň zvedá obří, neustále hrozící pěst. Deníky a objemná korespondence se členy rodiny, přáteli, snoubenkami a nakladateli jsou dokladem tohoto vlivu. Naším úmyslem je zkoumat je z Kafkova pohledu. Výlučně životopisný nebo pouze chronologický přístup by byl nedostatečný. Je pro nás výzvou v hutnosti zachytit hlavní konflikty v životě Kafky v Praze a nechat se vést pohledem spisovatele samého. Znamená to Kafku doprovázet, když sestupuje do hlubin svého města, přijmout za vlastní vějíř jeho pocitů a vnímání, účastnit se postupujícího deformování časoprostoru, zkrátka přijmout zkušenost, v níž je dovoleno vše až na lhostejnost.

Imaginární topografie - Způsob, jakým Kafka zobrazuje své město, představuje jeden z nejzáhadnějších postupů moderní literatury. Ve svých románech a povídkách Kafka, až na několik výjimek, nepojmenovává místa, která popisuje. Město ustupuje do pozadí, přestává být rozpoznatelné podle svých budov, mostů a památek. A ačkoliv může obyvatel Prahy nebo znalec Kafky nakonec tyto památky poznat, proměnily se v něco jiného.