Protiatomový kryt Folimanka

Podzemní kryt Folimanka vznikl na přelomu padesátých a šedesátých let 20. století, v době takzvané „studené války“. Byl budován a následně veden v režimu přísně tajné.

Jedná se o štolový typ krytu 3. třídy odolnosti (odolnost proti přetlaku v čele rázové vlny 0,2MPa). Je umístěn zhruba 20 metrů pod zemí a jeho konstrukce je tvořena betonovými bloky. Jednalo se o suchý kryt až zhruba do roku 1967, kdy došlo k odstřelování stráně nd krytem kvůli stavbě Nuselského mostu. Kryt nebyl funkčně poškozen, ale od té doby je vlhký.

V krytu je několik studen, dvě toalety, asanační místnost, ošetřovna, dvě kyslíkárny, tři filtroventilační jednotky, dvě prachové komory, dvě provizorní márnice, spojovatelna a energetické centrum. V energetickém centru je umístěn tříválcový 32 kW dieselový agregát z roku 1955, který v případě potřeby zajišťuje osvětlení, vodu, elktřinu a vzuchotechniku. Kryt má pancéřové dveře, jeden hlavní vchod, dva nouzové východy, několik nouzových výlezů do kopule a pozorovatelnu.

Rozhloha bunkru je 1.332 m2 a je největším krytem v Praze 2. Kapacita krytu je 1.260 ukrývaných osob, které by v případě potřeby mohly v krytu přežít po dobu 72 hodin. Kryt je v dobrém technickém stavu, vytápěný, větraný (kvůli vlhkosti) a v případě nebezpečí může okamžitě sloužit svému původnímu účelu.