Letohrádek Hvězda

Oboru na Bílé hoře založil císař Ferdinand I. (1534). V létech 1555-1556 zde byl postaven lovecký letohrádek, dvoupatrová centrální stavba na půdorysu šesticípé hvězdy podle návrhu arcivévody Ferdinanda Tyrolského (1529-1595), který působil v Praze jako český místodržící (1547-1567). Stavbu Hvězdy vedli stavitelé G. M. Aostalli a G. Lucchese, poté i B. Wohlmut. Štuková výzdoba kleneb přízemí z let 1556-1560, první v zaalpských zemích, dosáhla vynikajících kvalit. V první polovině 18. století utrpěla Hvězda pobytem vojsk, tábořících v oboře. Podle rozhodnutí císaře Josefa II. sloužil letohrádek od roku 1785 jako muniční skladiště, zrušené v roce 1874.

V areálu se nalézá i "salla terena" (1558), jedna z nejstarších míčoven v Čechách (B. Wohlmut). Byla používána během 18. a 19. století jako konírna, do současnosti se dochovalo pouze torzo.

Po vzniku ČSR byl letohrádek převeden do správy Pražského hradu (1918). První zásadní rekonstrukce proběhla v letech 1948-1952 (Pavel Janák). Účelem bylo zpřístupnění objektu pro expozici Muzea Aloise Jiráska. Další rekonstrukce proběhly po etapách v létech 1986-2000. Zpřístupnění renesanční architektonické a historické památky mimořádné kvality širokému okruhu návštěvníků z ČR i ze zahraničí bylo hlavním projektem PNP v rámci programu Praha 2000 - Evropské město kultury.

25. května 2000 byl letohrádek opět otevřen veřejnosti (dlouhodobá expozice Minulost a přítomnost). Pořádají se zde rovněž sezónní výstavy, věnované osobnostem nebo obdobím klasické a moderní české literatury i knižní kultury, pořady, koncerty, konference a společenské události.