Klenot české funkcionalistické architektury, původně určený pro konání veletrhů, je sídlem Národní galerie Praha od roku 1976.
Palác byl postaven v letech 1925 až 1928 podle návrhu architektů Josefa Fuchse a Oldřicha Tyla – v té době jako největší stavba svého druhu na světě. Tehdy sloužil společnosti Pražské vzorkové veletrhy, po druhé světové válce se pak stal palác sídlem několika společností zabývajících se zahraničním obchodem. Do historie budovy se výrazně zapsal 14. srpen 1974, kdy byla téměř zničena obrovským požárem, jehož likvidace trvala až do 20. srpna. V roce 1976 bylo rozhodnuto o jeho rekonstrukci, která trvala velmi dlouho – kompletní oprava budovy byla dokončena až v 90. letech.
Národní galerie v Praze je nejvýznamnější sbírkou výtvarných děl v České republice. Díky více jak 200leté tradici nabízí reprezentativní přehled umění v Čechách a podstatné aspekty středoevropského a světového uměleckého dění. V současné době využívá Národní galerie v Praze sedm pražských výstavních objektů, mimo Prahu jsou její sbírky umístěné také v zámcích Žďár nad Sázavou a Fryštát.
Ve Veletržním paláci jsou ke shlédnutí sbírky umění především 20. a 21. století.