Löwitův mlýn

V Libni chybí kulturní a společenský život. Přitom tu nechybí kulturní památky. Löwitův mlýn je pět minut od Palmovky, je skoro osm století starý, nádherný, opravený a veřejnosti uzavřený. Chceme ho otevřít a chodit sem na koncerty a autorská čtení. Chceme tu pořádat výstavy, workshopy nebo třeba kurzy jógy. Chceme tu dělat akce pro rodiče s dětmi, sousedské sešlosti, setkání pro seniory.
Jsme skupinka nadšenců nejen z Prahy 8. Máme mnohaleté zkušenosti v pořádání kulturních a společenských aktivit. Pánové radní ze zámečku nám zatím dali razítko na záříjový provoz, rádi bychom pokračovali opět na jaře.
Do startu budeme potřebovat sem dostat elektřinu, vodu, záchody, a to vše stojí peníze. Podpořte nás v našem úsilí a na baru na Vás bude čekat naše poděkování.

Historie mlýna
První zmínka o mlýnu v libeňském podzámčí je z 16. století. Dnešní vzhled pochází z přestavby v r. 1747. V roce 1872 se začalo s regulací řečiště Vltavy. Mlýnské rameno, které obtékalo židovskou Libeň, bylo při této úpravě bylo vysušeno a mlýn byl zrušen. Budovy bývalého mlýna koupil roku 1883 pekař Jáchym Löwit, který je nechal přestavět na pekárnu. Jeho jméno nese tento soubor budov dodnes. V roce 1906 mlýn odkoupila pražská obec. V 50. letech 20. století spravoval budovy mlýna n.p. Zelenina Praha, který je využíval jako sklad brambor. Chátrající budovy převzalo koncem 60. let 20. století Divadlo S. K. Neumanna, nynější Divadlo pod Palmovkou, a zřídilo zde úložnu divadelních rekvizit. V roce 2001 nechala Městská část Praha 8 stavby kompletně zrekonstruovat. Během velkých povodní v srpnu 2002 byl Löwitův mlýn zaplaven až po střechu a voda prakticky zničila výsledky předchozí rekonstrukce. Od té doby je mlýn nevyužitý.
Hlavní mlýnská budova je obdélníkového půdorysu. Původně bývala patrová – po zvýšení okolního terénu je dnes ale přízemní s polosuterénem. Interiér v přízemí i v patře tvoří jedna veliká prostora s trámovým stropem (tlo), neseným střední řadou vyřezávaných dřevěných sloupů.