Mezinárodní hudební festival.
Od roku 2008 nabízí Dvořákova Praha více než dva týdny naplněné krásnou hudbou a mimořádnými kulturními událostmi, které jsou inspirované životním i tvůrčím odkazem jednoho z největších světových hudebních géniů. Nosit Dvořáka do Prahy by se mohlo zdát stejně objevné jako vnášení sov do Athén, a právě proto pořadatelé festivalu říkají, že Dvořákovo jméno nechtějí mít v názvu nadarmo. Festival nemá být jen přehlídkou po sobě jdoucích koncertů, jejichž atraktivitu zvyšují jména věhlasných interpretů. Programovým záměrem je, aby dílo Antonína Dvořáka znělo v historických souvislostech, aby vedle děl Mistra, která jsou součástí kmenového repertoáru všech renomovaných těles a sólistů, zazněla i díla, jež nemůže koncertní publikum slýchat pravidelně.
Je mnoho opusů Mistra Dvořáka, které se do obecného povědomí dostávaly až v průběhu času. Zásluhu na tom mají jak hudební vědci, tak zejména interpreti, již Dvořákova díla přijali za součást svého repertoáru. Jedním z takových příkladů je Dvořákův Klavírní koncert g moll, který v podání Svjatoslava Richtera, Rudolfa Firkušného, Ivana Moravce, Gerharda Oppitze nebo Sira Andráse Schiffa zazářil stejně jako koncerty Brahmsovy nebo Čajkovského. Proto je seznam hudebníků, kteří vystupují na Dvořákově Praze, bohatý na interprety světové interpretační extratřídy. Právě oni, společně s návštěvníky festivalu, vzdávají hold globálně nejhranějšímu a nejuznávanějšímu českému autorovi.
Programu festivalu, který je členěn do rozmanitých programových řad, vévodí Dvořák Collection, řada zaměřená na uvádění a nahrávání velkých tematických celků Dvořákova díla. Díky Dvořákově Praze tak zaznělo kompletní symfonické dílo i díla vokálně instrumentální nebo operní prvotiny. Proto v programu nenajdeme jen Novosvětskou symfonii či Stabat Mater, ale i díla opomíjená, jako jsou Dědicové Bílé Hory, Americký prapor nebo operní prvotina Alfred a první zhudebnění opery Král a uhlíř v rámci řady Opera in Concert. S postupujícími lety festivalová dramaturgie obrátila svou pozornost i na hudební útvary z pera Antonína Dvořáka, které nejsou na první pohled spektakulární, avšak ryzostí a intimností hudební výpovědi nezaostávají za opusy určenými orchestrům, sborům a jejich sólistům. V roce 2020 zazněla na celodenním koncertním maratonu podstatná část Dvořákova klavírního díla, kterou pak doplnily i dva celovečerní klavírní recitály. Patron a jeden z protagonistů tohoto projektu Ivo Kahánek následně z iniciativy a za významné podpory Akademie klasické hudby a Dvořákovy Prahy natočil celý klavírní soubor na CD – stalo se tak po více než 50 letech. V tomtéž roce se festival posunul k úplnému provedení všech komorních skladeb, počínaje klavírními kvartety přes klavírní tria, aby v současných ročnících prezentoval kompletní Dvořákovo kvartetní dílo.