Franta

Rodák z Třebíče a absolvent Akademie výtvarných umění v Praze žije od roku 1958 v jižní Francii, kde přijal umělecké jméno Franta. Zpřetrhané vztahy s Československem však obnovil již na přelomu 60. a 70. let, kdy se prosadil v Paříži a kdy byl jeho obraz zakoupen do sbírky Národní galerie v Praze. Pro širší české publikum ovšem jeho tvorba, v jejímž centru stojí lidská figura a vztah člověka ke světu, zůstává přes řadu realizovaných výstav málo známá.  

Třicet let od první pražské retrospektivy v Karolinu, organizované tehdejším Českým muzeem výtvarných umění v Praze v roce 1995, představuje nynější výstava v Jízdárně Pražského hradu sedm dekád umělcovy tvorby včetně velkoformátové tušové kresby a bronzové plastiky. Koná se u příležitosti udělení státního vyznamenání České republiky umělci v roce 2023. Díla představená na výstavě jsou zapůjčena jak od samotného autora, tak z českých a francouzských muzeí umění a soukromých sbírek, včetně Národní galerie Praha, Moravské galerie v Brně, Muzea moderního umění Paříže nebo Národního centra výtvarných umění v Paříži. 

Výstava je řazena chronologicky a umělcovo dílo představuje v kapitolách věnovaných jednotlivým dekádám; z tohoto konceptu vystupuje její tematické srdce, které se zaměřuje na odsouzení násilí a války. Aktuálnost Frantovy tvorby spočívá právě v umělcově citlivosti vůči kráse i hrůze lidského bytí, které se ocitá pod politickým, technickým nebo konzumním tlakem moderní společnosti. Jeho plátna jsou nejen svědectvím o kruté nespravedlnosti, ale také výzvou k solidaritě s lidmi v ohrožení. 

Kurátorem výstavy je Rado Ištok (Národní galerie Praha).