Jan Zajíček natočil podle námětu Vladimira 518 unikátní celovečerní výpravu do předrevoluční architektonické scény.
Brutálně krásná, ale brutálně opomíjená. Vedle šedé záplavy prefabrikovaných paneláků vznikaly ve druhé polovině dvacátého století také výjimečné, spirituální a nadčasové stavby, které budily pozornost i na Západě. Na pozadí impozantních záběrů nejzajímavějších českých i slovenských poválečných budov, doplněných o svědectví předních architektů a teoretiků, vyvstává plastický portrét doby, kde vedle oficiálního a řízeně strukturovaného bujelo mnoho organického, moderního a inspirativního.