Výstava představí důležité momenty historie budovy, která je nejnavštěvovanějším uměleckým muzeem v ČR.
Pražský Veletržní palác slaví sto let své existence a připomíná si dva významné milníky, které formovaly jeho současnou podobu. Palác, postavený podle architektonického návrhu z roku 1924, se stal v mladém Československu významným centrem mezinárodních obchodních veletrhů. Před padesáti lety, v roce 1974, budovu zasáhl ničivý požár. Po rozsáhlé rekonstrukci se z centra obchodu stal Veletržní palác domovem moderního umění a v roce 1995 se otevřel veřejnosti jako sídlo Národní galerie Praha.
Palác s jeho impozantní architekturou, kterou navrhli Oldřich Tyl a Josef Fuchs, je příkladem funkcionalistické moderny. Jeho horizontální pásová okna a železobetonový skelet s fasádou z umělého kamene zůstávají charakteristickými prvky i po náročné rekonstrukci, o kterou se jako generální projektant postaral Stavoprojekt Liberec (Sial). Finální návrh, jehož hlavním architektem byl Miroslav Masák, minimalizoval zásahy do prostorové koncepce budovy na dílčí puristické úpravy a obnova proběhla v původním duchu stavby.
Veletržní palác dnes není jen památníkem své vlastní historie, ale také místem pro aktivní setkávání se s uměním. V současnosti nabízí rozsáhlé výstavy volného umění a architektury sbírek moderního a současného umění. Jeho Velká dvorana, která dříve hostila průmyslové stroje, nyní slouží nejen k výstavám, ale poskytuje prostor i performativním a divadelním projektům.
Historii budovy přiblíží výstavní instalace v oknech korza Veletržního paláce, kterou si návštěvníci budou moct prohlédnout od 26. září 2024. Výstava mapuje ikonické pohledy na jedinečnou stavbu a přibližuje její původní obchodní účel typografickou montáží log různých firem. Jejím autorem je Jan Brož a kurátorkou výstavy je Helena Huber-Doudová.