Z Prahy budete v Brně za 15 minut (dnes autem nejdřív za dvě hodiny), do ruského Novosibirsku vám cesta potrvá 5 hodin
(namísto současného 10hodinového letu s mezipřistáním). Taková je jedna z možných vizí, jak by za několik let,
či spíše desetiletí mohla vypadat přeprava osob pomocí technologie Hyperloop. Ta funguje na prncipu magnetické levitace.
Přepravní kapsle o velikosti jako vagón vlaku by pojala asi 40 lidí. Ve speciálním potrubí by pak “létala” rychlostí
až 1200 km/h, tedy blízko rychlosti zvuku. Základní principy Hyperloopu představil v roce 2013 americký vizionář Elon
Musk, od té doby ji rozpracovává několik firem.
Jak by to vypadalo, pokud by se spojily všechny podzemky do jedné velké dopravní sítě. Foto: Annie Mole/Flickr
GLOBÁLNÍ METRO
Jedna z nich, Hyperloop One, chce v příštích pěti letech začít stavět tři dráhy v různých regionech, aby tak propojila
sousední města. Výhledově by se pak tyto tři regiony mohly spojit do větší sítě. Vznikl by tak základ pro globální
rychlodráhu, jakou už v roce 2003 načrtl Mark Ovenden (viz výše, ve velkém rozlišení ZDE).
V globální mapě metra tehdy propojil jednotlivá města, která už mají vlastní systém podzemní MHD nebo ho v příštích
pěti letech začnou razit. Zajímavé je, že v Ovendenově vizi patří Praze na mapě poměrně výsadní přestupní místo.
Protínají se v ní hned tři linky hypotetického globálního metra. Podobně výsadní status má v Evropě už jen Berlín
a Kyjev.
Paradoxní přitom je, že Praha zatím v reálném světě není nijak aktivní v přípravě vlastního hyperloopu. Naopak
Brno minulý týden podepsalo memorandum o porozumění s firmou Hyperloop Transportation Technology a ještě letos by chtělo vypracovat studii proveditelnosti,
která by ukázala, zda a za jakých podmínek je vůbec možné propojit Brno s Bratislavou nebo Prahou. Velký smysl by
dávaly také odbočky do Vídně a do Budapešti.