Václavské náměstí je nyní žalostné místo, říká autor výstavy, která ho chce změnit
Od 6. května budete moci lépe pochopit záhadu Václavského náměstí. Díky Sdružení Nového Města pražského a jím pořádané výstavě "Václavské
náměstí – výkladní skříň metropole" zjistíte, jak se z tohoto výjimečně tepajícího prostoru stalo žalostné
místo s nevalnou pověstí. Proč byste se rozhodně měli na fotografie vystavené přímo na náměstí přijít podívat,
jsme se zeptali autora výstavy Petra Kučery (Fcb profil).
Petr je náš stálý spolupracovník, který pro nás mimo jiné píše rubriku Co o Praze nevíte. Proto jsme si i v rozhovoru
tykali.
Text: Josef Šachta
Loňská výstava (foto: Praha 1)
Co bys osobně považoval za úspěch výstavy?
Cílem výstavy je skrze fotografie ČTK připomenout období, kdy Václavské náměstí bylo skutečným centrem metropole,
poukázat na příčiny jeho současného stavu a znovu připomenout nutnost zahájení neustále odkládané rekonstrukce.
Za úspěch bych tudíž považoval, kdyby se konečně přestalo mluvit a začalo něco dělat alespoň ve spodní části,
kde není nač čekat. To je ale hodně ambiciozní cíl. Proto bych za úspěch považoval už jen to, že se výstava bude
líbit a bude se o ní mluvit. Zkrátka, že vyvolá zájem nejen o Václavák, ale o podobu veřejných prostranství obecně.
Proč se výstava koná právě teď? Můžeme v nejblžší době očekávat na Václaváku nějaké změny?
Letošní výstava navazuje na loňskou, v rámci které jsme na historických fotografiích dokumentovali stavební proměny
Václavského náměstí v běhu staletí. Výstava se jmenovala Příběh Václavského náměstí a konala se ve stejném
termínu. Letos se ale shodou náhod sešlo více věcí dohromady, které dávají výstavě nový rozměr. Byla zahájena
rekonstrukce Národního muzea, město koncepčně řeší budoucí podobu Vinohradské ulice a zároveň chce brzy zahájit
rekonstrukci spodní části náměstí. Zde se již buduje výtah do stanice metra Můstek a plánují se další stavby.
Věci se tudíž dávají do pohybu a výstava chce tento pohyb urychlit.
Horní část Václaváku (Foto: Alexander Hampl, 1962, fotobanka ČTK)
Kdy na tom bylo Václavské náměstí nejlépe a jak tehdy vypadalo?
Pomyslné zlaté období Václavského náměstí spatřuji ve 20. až 60. letech minulého století. Tehdy bylo neony zářícím
velkoměstským bulvárem, hlavním uzlem veřejné povrchové dopravy, pěším korzem, výkladní skříní metropole, jevištěm
i hledištěm významných událostí. Nacházely se zde luxusní hotely a obchodní domy, premiérová kina a kavárny. Václavák
byl prestižní adresou. Reprezentační kanceláře zde měly významné firmy, sídlila zde řada vydavatelství a nakladatelství.
Jaký rozdíl oproti dnešku, kdy je spíše žalostným místem a smutnou vizitkou péče města o veřejné prostory.
Co jsou v současnosti jeho největší problémy?
Jedním z největších problémů je absence tramvají v horní části Václavského náměstí, které by jej znovu napojily
na Vinohradskou třídu a přivedly sem život. Povrchová veřejná doprava je totiž klíčová pro rozvoj aktivního městského
parteru, protože přivádí potenciální zákazníky obchodům i službám. Dalším problémem je současná podoba středního
pásu náměstí, uvolněného zrušením tramvaje, a to zvláště v jeho spodní části. Zde je v současnosti neprostupná
křovina, která brání vazbám napříč náměstím. Od roku 2012 zde máme „de jure“ pěší zónu, ale stavební
a výškové uspořádání tomu neodpovídá. Spodní část náměstí tak vypadá jako prázdné asfaltové parkoviště,
tedy zoufalé provizorium, nežli nový veřejný prostor pro pěší. Velkým problémem jsou rovněž přebujelé prodejní
stánky s občerstvením, které připomínají spíše polní kuchyně nežli doplňkový prodej. Vysávají tak energii
z přiléhajících staveb, kde namísto restaurací a kaváren okusují rybičky nohy turistů přímo ve výloze.
Jaké pražské náměstí podle Tebe skvěle funguje? Napadá Tě, klidně i ve světě, nějaký vzor pro Václavák?
Smutné je, že mě napadají spíše ta co nefungují, respektive ne tak jak by asi měla. Například Staroměstské náměstí,
které je cirkusovou plání pro všemožné akce, nebo Malé náměstí, které je jednou velkou restaurační předzahrádkou
pro turisty. Ale najdou se i pozitivní příklady, například náměstí Republiky a Anděl. Zde se podařilo skloubit všechny
funkce dohromady, tedy dopravní uzel, pěší promenádu, výkladní skříň i veřejný život. Je zajímavé, že v případě
Václaváku se to některým zdá stále nemožné. No a co se týče dalších příkladů, nemusíme nutně chodit do ciziny.
Stačí se jet podívat do Brna, kde na revitalizaci veřejných prostorů v historickém centru města usilovně leta pracují,
zatímco v Praze se neustále diskutuje.
Výstavu pořádá Sdružení Nového Města pražského a jejím autorem je ing. arch. Petr Kučera.
Procházka po Praze (foto: Petr Kučera)
Vybrali jsme pro vás ty nejzajímavější akce v metropoli pro malé i velké. Poradíme vám, kam s vašimi ratolestmi v Praze vyrazit, pokud se chcete pobavit, inspirovat nebo jen utéct nudě sobotního či nedělního odpoledne.
Sauny u řeky, v Národním divadle, v obchodním centru, v kasárnách i mimo centrum. Tady je výběr těch nejlepších a nejzajímavějších saunovacích míst po celé Praze, abyste se nemuseli potit při jejich hledání na webu.