CityBee

Loňská výstava (foto: Praha 1)
 

Co bys osobně považoval za úspěch výstavy?
Cílem výstavy je skrze fotografie ČTK připomenout období, kdy Václavské náměstí bylo skutečným centrem metropole, poukázat na příčiny jeho současného stavu a znovu připomenout nutnost zahájení neustále odkládané rekonstrukce. Za úspěch bych tudíž považoval, kdyby se konečně přestalo mluvit a začalo něco dělat alespoň ve spodní části, kde není nač čekat. To je ale hodně ambiciozní cíl. Proto bych za úspěch považoval už jen to, že se výstava bude líbit a bude se o ní mluvit. Zkrátka, že vyvolá zájem nejen o Václavák, ale o podobu veřejných prostranství obecně.  

 

Václavské náměstí – výkladní skříň metropole

Sdružení Nového Města pražského

06.05. - 03.06.

Proč se výstava koná právě teď? Můžeme v nejblžší době očekávat na Václaváku nějaké změny?
Letošní výstava navazuje na loňskou, v rámci které jsme na historických fotografiích dokumentovali stavební proměny Václavského náměstí v běhu staletí. Výstava se jmenovala Příběh Václavského náměstí a konala se ve stejném termínu. Letos se ale shodou náhod sešlo více věcí dohromady, které dávají výstavě nový rozměr. Byla zahájena rekonstrukce Národního muzea, město koncepčně řeší budoucí podobu Vinohradské ulice a zároveň chce brzy zahájit rekonstrukci spodní části náměstí. Zde se již buduje výtah do stanice metra Můstek a plánují se další stavby. Věci se tudíž dávají do pohybu a výstava chce tento pohyb urychlit.    

Horní část Václaváku (Foto: Alexander Hampl, 1962, fotobanka ČTK)
 

Kdy na tom bylo Václavské náměstí nejlépe a jak tehdy vypadalo?
Pomyslné zlaté období Václavského náměstí spatřuji ve 20. až 60. letech minulého století. Tehdy bylo neony zářícím velkoměstským bulvárem, hlavním uzlem veřejné povrchové dopravy, pěším korzem, výkladní skříní metropole, jevištěm i hledištěm významných událostí. Nacházely se zde luxusní hotely a obchodní domy, premiérová kina a kavárny. Václavák byl prestižní adresou. Reprezentační kanceláře zde měly významné firmy, sídlila zde řada vydavatelství a nakladatelství. Jaký rozdíl oproti dnešku, kdy je spíše žalostným místem a smutnou vizitkou péče města o veřejné prostory. 


Co jsou v současnosti jeho největší problémy?
Jedním z největších problémů je absence tramvají v horní části Václavského náměstí, které by jej znovu napojily na Vinohradskou třídu a přivedly sem život. Povrchová veřejná doprava je totiž klíčová pro rozvoj aktivního městského parteru, protože přivádí potenciální zákazníky obchodům i službám. Dalším problémem je současná podoba středního pásu náměstí, uvolněného zrušením tramvaje, a to zvláště v jeho spodní části. Zde je v současnosti neprostupná křovina, která brání vazbám napříč náměstím. Od roku 2012 zde máme  „de jure“ pěší zónu, ale stavební a výškové uspořádání tomu neodpovídá. Spodní část náměstí tak vypadá jako prázdné asfaltové parkoviště, tedy zoufalé provizorium, nežli nový veřejný prostor pro pěší. Velkým problémem jsou rovněž přebujelé prodejní stánky s občerstvením, které připomínají spíše polní kuchyně nežli doplňkový prodej. Vysávají tak energii z přiléhajících staveb, kde namísto restaurací a kaváren okusují rybičky nohy turistů přímo ve výloze.
       

Jaké pražské náměstí podle Tebe skvěle funguje? Napadá Tě, klidně i ve světě, nějaký vzor pro Václavák?
Smutné je, že mě napadají spíše ta co nefungují, respektive ne tak jak by asi měla. Například Staroměstské náměstí, které je cirkusovou plání pro všemožné akce, nebo Malé náměstí, které je jednou velkou restaurační předzahrádkou pro turisty. Ale najdou se i pozitivní příklady, například náměstí Republiky a Anděl. Zde se podařilo skloubit všechny funkce dohromady, tedy dopravní uzel, pěší promenádu, výkladní skříň i veřejný život. Je zajímavé, že v případě Václaváku se to některým zdá stále nemožné. No a co se týče dalších příkladů, nemusíme nutně chodit do ciziny. Stačí se jet podívat do Brna, kde na revitalizaci veřejných prostorů v historickém centru města usilovně leta pracují, zatímco v Praze se neustále diskutuje. 

Výstavu pořádá Sdružení Nového Města pražského a jejím autorem je ing. arch. Petr Kučera.

Procházka po Praze (foto: Petr Kučera)