CityBee

407 gramů Hrabala (Divadlo v Dlouhé)
Režisérka Hana Burešová z Divadla v Dlouhé ví, jak správným prstokladem rozehrát struny nostalgie. Po Třech mušketýrech oživuje melancholickou idylu starého světa ve volné adaptaci Hrabalových povídek. Jediné odpoledne ve sběrném dvoře, kde se setkávají a přitom míjejí pábitelské postavičky je prodchnuté přesně tou náladou, jakou si čtenář odnáší z Hrabalova díla. Ve výborné herecké souhře určitě upoutá pozornost i mladičká nová členka souboru Veronika Lazorčáková, jejíž magicky křehký monolog dává záruku, že divadlo má světlou budoucnost zaručenou.

Airground (La Fabrika)
Cirk La Putyka i nadále potvrzuje kvality světové špičky ve svém oboru a jeho nejnovější počin doslova vyráží dech. Inovativní propojení cirkusové akrobacie s prvky pohybového a tanečního divadla není pouhou hříčkou, ale naprosto srůstá s tématem. Tím je opětovné hledání životní stability a rovnováhy poté, co člověka potkala těžká životní zkušenost a srazila ho na kolena. Strhující choreografický klenot si budete moci vychutnat v experimentálním prostoru Jatka 78, jenž se veřejnosti a odvážným umělcům otevírá právě tento měsíc.



Amadeus (Divadlo na Vinohradech)
Divadlo na Vinohradech naplňuje pověst velké pražské scény takřka kongeniálně nastudovanou inscenací legendární Shafferovy hry, v níž všemi uznávaná průměrnost trpce bojuje s neuznanou genialitou. Výkony představitelů Salieriho a Mozarta by si z fleku zasloužily cenu Thálie, už jen pro Dvořákovu schopnost dechberoucí psychologické proměny a Brouskovo brilantní přehrávání klavírních skladeb během náročného hereckého partu. Nedostatkové vstupenky ukořistíte, když si v 8:30 stoupnete do fronty na pořadová čísla v určený den předprodeje, který bude brzy uveden na stránkách divadla. 

Audience u královny (Stavovské divadlo)    
Britská královna stále drží žezlo, zatímco „její“ premiéři se před ní střídají jako na orloji a stárnoucí lady ke každému musí najít osobitý vztah. Pro někoho možná odtažité téma pro inscenaci, ve skutečnosti však je drama Petera Brooka pro Národní divadlo dramaturgickým úlovkem roku! Hra, v níž se nadčasové demokratické hodnoty zábavně střetávají s upadající politickou kulturou, je nejen brilantně napsanou konverzačkou, ale po dlouhé době jednou z životních rolí nezaslouženě opomíjené Ivy Janžurové.



Kakadu (Dejvické divadlo)
Českou divadelní scénu nemohla potkat šťastnější událost, když divadelní génius Jiří Havelka spojil síly s kultovním hereckým souborem Dejvického divadla. Výsledkem jejich spolupráce je emotivní průvodce fragmentárním světem mladé autistky, která pochopí sílu lidského citu. Procítěný výkon Simony Babčákové patří k hereckým vrcholům sezóny a opravdu stojí za to dopředu nerezignovat a pro jednou vychytat krajně nedostatkové vstupenky. Označte si proto do diáře 16. dubna 20 hodin, kdy začíná na stránkách divadla boj o květnové lístky!

Kouzelná flétna (Stavovské divadlo)
Drzost Vladimíra Morávka nezná mezí. Tentokrát se rozhodl svým autorským naturelem rázně vkročit do takřka posvátného Mozartova díla, které mnozí považují za vrchol skladatelovy tvorby. Morávkovo osobité přivlastnění na jednu stranu dokonale oživuje poetiku barokního kukátkového divadla, na stranu druhou nechává operou provázet samotného Mozarta, v jehož hlavě se právě rodí pohádkový děj. A do toho neváhá mísit operní pěvce s akrobaty. Pokud dáme na názory kritiků, risk se vyplatil a režisérovi bez předchozí operní zkušenosti se podařilo zastínit i mnohé mistry tohoto žánru.

Penis pravdy (Divadlo Komedie)
Divadlo Komedie dostává svému názvu a v této sezóně přináší divákům skutečnou komedii s velkým K. Jevištní adaptace románu Pavla Göbla je vyšinutým mixem pohádky Dařbuján a Pandrhola, drsného ostravského socíálu a katastrofického dramatu s filosofickým přesahem. Jakýkoliv další popis by svou neuvěřitelností možná působil jako medvědí služba, protože to, co se děje na scéně je jednoduše nutné zažít na vlastní kůži. Pravidla hry jsou komplikována a prosazují zcela vlastní logiku, přesto jim téměř vzápětí okouzleně podlehnete.

Popeláři (Švandovo divadlo)
V této sezóně se s muzikálovými hity doslova roztrhl pytel a řada z nich rozhodně nedopadla špatně. Nicméně pro ty, kteří hledají čerstvý vítr v tomto Čechy oblíbeném žánru, je nejcennějším objevem tak trochu alternativní počin Švandova divadla. I když znamenal pro ryze činoherní herecké představitele křest ohněm, výsledek je překvapivě vyvážený. Samozřejmě nejde o klasický muzikál se vším všudy, spíše se k němu přistupuje z nadhledu, s odzbrojujícím kouzlem trapného humoru a v sympaticky ležérním stylu funkové hudby.



Požitkáři (Divadlo Na zábradlí)
V našem výběru nemůžeme opomenout ani příznivce náročného divadla, jehož myšlenkové a inscenační nuance návštěvníkovi docházejí dny až týdny po představení. Současný guru intelektuálního publika Jan Mikulášek nejnověji provokuje absurdním dramatem z hotelu, který je pro nic netušící hosty zásvětím a nevyzpytatelnou pastí. Zatímco divák přemýšlí nad těžko uchopitelnými pravidly neskutečného prostředí, jeho zrak doslova požitkářsky hltá další úžasnou jevištní kompozici scénografa Marka Cpina.

Přirození (A Studio Rubín)
Kdo se při každém drobném vulgarismu hned nezačervená, ten je vítán v sympatickém sklepním divadélku A Studio Rubín. Jeho dramaturg Petr Kolečko pro tento miniprostor napsal sci-fi komedii na téma homosexuality a vlastní identity, která slušně vychované diváky může donutit k úprku. Jejich škoda – Přirození je dynamická inscenace plná živelných nápadů, kterou si herci užívají tak naplno, až máte dojem, že je vše jen improvizace utržená ze řetězu. Věřte, že není, a o to více si užijte běsnění dospělých puberťáků.