CityBee

Když jdete přes Karlův most, zastavíte se uprostřed a rozhlédnete se na obě strany, naskytne se vám zvláštní pohled. Na jedné straně silueta Starého a Nového Města, podtržená kamenným nábřežím s reprezentativními stavbami, nad kterými se zdvihají kupole a štíhlé věže desítek kostelů. Na druhé straně Malá Strana, sevřená mezi zelenými svahy Petřína a Letné, pozvolna stoupající od přirozeného břehu k Hradčanům. Jedinečný obraz propojení architektury s přírodním rámcem, korunovaný dramatickou siluetou Pražského hradu. Jako byste se dívali na dvě zcela odlišná města, spojená kamennými oblouky Karlova mostu a střežená mosteckými věžemi. Nejste daleko od pravdy!

Partnerem této rubriky je Prima Zoom

Praha je totiž po správní stránce jedním městem až od roku 1784. Do té doby se jednalo o několik dříve samostatných měst, z nichž každé vznikalo za jiných okolností a podle jiného plánu. Výsledkem bylo souměstí, jehož jednotlivé části se svým významem, obyvatelstvem a zástavbou výrazně odlišovali. Příkladů středověkých měst, srostlých v jednu souvislou zastavěnou plochu, bychom našli v Evropě několik (třeba Budapešť). Praha je však ojedinělá počtem a velikostí těchto měst, stejně jako složitým vývojem jejich pojmenování. 

 
Pohled z Letné - napravo Malá Strana, nalevo Staré Město
 

Co se týče původu samotného názvu Praha, existuje více teorií. Podle jedné je odvozen od říčních prahů, tedy brodů, kolem kterých se začalo město formovat. Podle druhé je odvozen od sluncem vyprahlého skalnatého ostrohu, na kterém bylo založeno hradiště a později královský hrad. Existuje samozřejmě ještě třetí, bájná teorie. Podle ní nechala kněžna Libuše založit město tam, kde osadník uprostřed lesa tesal práh ke svému srubu. Ať už to bylo jakkoliv, jisté je, že název Praha původně označoval dnešní Pražský hrad. Proto byla středověká města, vznikající pod hradem na levém i pravém břehu, označována jako "pražská". 

Nejstarší je Staré Město, oficiálně ustavené ve 30. letech 13. století a nazývané napřed jednoduše Město pražské. Přízvisko "staré" a nebo také "větší" získalo po roce 1257, kdy bylo na levém břehu založeno Nové město pod hradem pražským, dnešní Malá Strana. Nešlo však o první "nové" město, neboť již roku 1235 bylo v rámci staroměstských hradeb založeno Nové město okolo sv. Havla, nazývané též Havelské město. Jednalo se o město ve městě, právně samostatné pouze několik desetiletí.

Dominanta Starého Města, za kterou jezdí turisté - Staroměstské náměstí

Podobně na tom bylo Židovské město, dnešní Josefov, mající do roku 1850 status židovského ghetta. V pořadí již třetí Nové Město pražské bylo založeno Karlem IV. v roce 1348. Jednalo se o skutečně velkolepý urbanistický počin, kterým se Praha stala čtyřměstím a zároveň třetím největším evropským městem hned po Římu a Cařihradu.

Pro odlišení se někdy v té době začalo městu pod Pražským hradem říkat Menší Město pražské, čímž vznikl dnešní zkrácený název Malá Strana. Starému Městu se v této době říkalo Větší Město pražské. Pro úplnost výčtu historických pražských měst je třeba doplnit ještě Hradčany, založené roku 1306 jako poddanské město ve správě nejvyššího pražského purkrabího.

Střechy svažující se Malé Strany, v pozadí Petřín

Málokdo však tuší, že existovalo ještě jedno dnes zapomenuté město, a to Město hory Vyšehrad. Založeno bylo roku 1452 ve východní části Vyšehradu a jeho podhradí. Stejně jako předtím Nové Město, rozlišovalo se Město hory Vyšehrad na "horní" a "dolní". Horní město zaniklo při výstavbě vyšehradské pevnosti po roce 1649, dolní město bylo připojeno k Praze až jako poslední v roce 1884. Tím se Královské hlavní město Praha ve svých historických hradbách sloučilo v jeden celek. Zajímavé je, že pražská města dala zpětně název svému Hradu, kterému se začalo říkat "pražský". Kruh se tak uzavřel.

Pohled na Pražský hrad