CityBee

Ve Spojených státech, kam ve 22 letech Jiří Mráz odešel díky výhře stipendia na prestižní bostonské Berklee University, používá jména George. Je od něj hezké, že na koncert v Praze počeštil nejen své jméno, ale i výstupy mezi jednotlivými hudebními kousky. "Budu mluvit napůl česky a napůl anglicky, to aby mi rozuměli mí američtí muzikanti,“ prohlásil po první jazzové skladbě Jiří Mráz. V České republice vystupoval od uvolnění mravů v roce 1989 už šestkrát, teprve teď, po sedmé, si však na podium vzal vlastní kapelu složenou z předních amerických jazzových umělců.
 
Více než hodina a půl jazzu na Hradě proběhla během červnového večera více než příjemně. Jazzový muzikant Mráz vybral pro pražské publikum několik skladeb vlastní výroby jako například píseň pro svou dceru Šárku, skladby ostatních členů kapely George Mraz Quartet, ale i jazzové standardy jako Imagination. Celý koncert pak Mráz završil přídavkem jazzové variace moravské lidové písně Zaleť sokol, sivý pták. "Tohle prostě George Mráz umí,“ prohlásil můj taťka Petr s tím, že od Mráze se mu stejně nejvíc líbí album Morava, kde hudebník společně se Zuzanou Lapčíkovou a Emilem Viklickým interpretuje řadu moravských písní.
 
Před odchodem z koncertu jsme si s Eliškou daly sraz u zvukaře, jako to vždycky děláme na letních fesťácích, pokochaly jsme se netradičním severozápadním pohledem na Katedrálu sv. Víta, Václava a Vojtěcha, odřely jsme si podpatky ve štěrku na Terase Jízdárny, vrhly pár závistivých pohledů směrem ke cateringu pro prominentní diváky a zmizely do pražské noci. Já konkrétně do postele. 

Eva Samšuková