CityBee

Všimli jste si vývěsní tabule, kde hospoda či noční podnik láká na "Obsluhu dole bez"? Vyrazíte za nabídkou, protože vás zajímá, jak chutná pivo donesené nahou slečnou? Pak pozor, abyste neodešli zklamaní. Pánové, které tato představa láká, se totiž shodují na tom, že vlastně není "nic" vidět. Dámy totiž nosí přes své přirození buď krátkou sukénku nebo síťový overal. "Obsluha dole bez je falešná reklama, stejně jsou nejvíce vidět jen prsa. No, ale taky to není špatný," přiznal jeden z milovníků ženských lůn na jednom internetovém fóru.

Jestli mají stejný názor i průměrní muži záleží ale na tom, jak dotyčná nahotinka vypadá. Majitelé přitom žádné zvláštní konkurzy na své dole-bez-slečny nepořádají a většinou se spoléhají na agentury, které jim je dodají samy. A ty se prý drží hesla: krása výhodou, nikoli podmínkou. Navíc, byť si takto přivydělávají většinou studentky, nejsou ani příliš chytré. "Těm padesátníkům to ale stačí – hlavně, že je to mladý a svlečený," říká servírka z baru Pětka.

MOHLO BY VÁS TAKÉ ZAJÍMAT:
5 zaplivaných pajzlů, které zachrání váš mejdan
5 skvělých party, kde ještě stihnete zapařit 

Obsluha dole bez láká cizince

Nutno říci, že jako brigáda ke studiu to není špatné – odvážné dívky si vydělají i pět set korun za hodinu. Oproti obyčejné servírce je to tedy výrazný rozdíl. Majitelům hospod se dny s obsluhou dole bez zřejmě vyplatí. "Máme tu vždycky plno. Chodí hlavně starší štamgasti. Lidé z ulice si často rezervují stoly, že prý to chtějí ukázat například kamarádům z ciziny," sděluje své zkušenosti obsluha Pětky. 

Ani v hospodě U tří X či v nonstopu Netopýr většinou nemají o zákazníky nouzi, ale když blíže prozkoumáte osazenstvo, najdete páry či stálé hosty, kteří zcela určitě nepřišli jen kvůli nahotinkám. "Záleží, jak kdy. Někdy musíme odmítat rezervace, jindy tak plno není," uzavírá servírka z restaurace U Smolíků.

"Prsa jsem si půjčila od kamarádky"

Občas se stává, že někteří pánové pod vlivem alkoholu zapomenou na své slušné vychování a dovolí si k servírce přespříliš. Prý se to děje docela často a nezbedníci hned letí ze dveří. "To jsou ale většinou nějací nováčci, kteří to přišli jen omrknout a pobavit se. Štamgastové jsou hodní, ti si nedovolí," popisuje servírka úterní večery v Pětce.

Slečny ale nejsou příliš družné ani v případě, že jste slušní. U jedné obzvláště obdařené dámy jsme se nemohli shodnout, zda ji takto vybavila matka příroda, nebo jí pomohl nějaký chirurg. Na slušnou otázku, jestli jsou pravé, se nám dostalo suché odpovědi: "Ne, půjčila jsem si je od kamarádky." Dokonce jsme získali podezření, že pod sukénkou má kalhotky. Jestli to ale byl podvod či hříčka stínů už jsme se zeptat netroufli. Jiné servírky byly naopak velmi příjemné, dokonce i vtipkovaly, pokud jim někdo "omylem" zavadil o jejich vnady.

MOHLO BY VÁS TAKÉ ZAJÍMAT:
5 zastávek MHD, na kterých stojí zato vystoupit
5 asijských bister, kam se nemusíte stydět nikoho pozvat

"Když chci vidět pipinku, podívám se doma"

Názory na hambatou obsluhu se ale velmi liší. Podle mého soukromého výzkumu, se dělí zhruba na dva tábory, ještě roztříštěné podle pohlaví. První tábor těch, kteří ještě s dole bez neměli tu čest – ženy: je to neskutečně nechutné, pohoršující, ubohé – muži: hmm, může to být zajímavé, to chci vidět. V druhém táboře modrých, kteří už vědí, je to jinak – ženy: nevadí mi to, když je hezká, proč ne – muži: nic moc, nemusím to mít, stejně není nic vidět.
Dost často se opakuje názor: "Když chci vidět pipinku, buď se podívám doma, nebo radši zajdu do brdelu." Možná tu tedy působí kouzlo "princezny", která je oblečená/neoblečená. Možná právě vědomí, že je rozkrok vidět tak napůl a neurčitě, udržuje pány ve varu a dodává pivu ten správný říz.