CityBee

Juráš Lasovský a Zuzana Masná

Sedmadvacetiletý architekt Juráš Lasovský vnímá řeku jako páteř města. “Díky ní přeci město vzniklo a naší snahou je přitáhnout lidi zpátky k řece,” vysvětluje Juráš základní myšlenku projektu Prague Activators. Vltavu vnímá jako zápalný knot proložený středem města, který je však potřeba zapálit, tedy aktivovat v pozitivním smyslu slova.

Takovým ideálním zdrojem jisker jsou podle něj plovoucí pontony. “Náplavka nepotřebuje napevno instalované objekty jako jsou unimo buňky s obchody nebo budky na WC. Město potřebuje v určitých místech jenom aktivovat tím, že se tam přidá něco mobilního a ten prostor se rozpohybuje,” argumentuje architekt. Spolu kolegy proto přišli s nápadem, jak přivézt po Vltavě na náplavku do centra města znovu život. Navrhli koncept několika pontonů, které se mohou přistavit na libovolné místo ke břehu, plní různé funkce a navíc doplňují stávající veřejný prostor na nábřeží. Ideálně je to vidět na návrhu plovoucího kina, které by bylo ukotvené pod mostem - v noci by se na jeho pilíř promítal film a přes den by mohl sloužit jako posezení pro kolemjdoucí. Podívejte se na animaci využití. 
​ 

Vedle tohoto kulturního pontonu rozpracovali ještě variantu pro sport (s boulderovou stěnou nebo plaveckým bazénem), relax (ponton osázený stromy) a prostor pro nejrůznější workshopy. Do budoucna ale uvažují třeba i o plovoucí rozhledně. Chceme lidem nabídnout možnost, aby vnímali město z jiné perspektivy,” vysvětluje Juráš, který si rád prohlíží Prahu z paluby své pramičky.

bazén


kulturní tribuna


park

Přesně před rokem se Prague Activators zapojil do architektonické soutěže v rámci mezinárodního designerského festivalu reSITE o návrh, jak říční břehy v metropoli lépe využít. Skončili sice těsně druzí, ale na svém projektu pracují dál. Prezentovali ho i na pražské radnici. “Aktivátory lze realizovat poměrně snadno, není na to potřeba ani moc peněz,” vyzdvihuje Juráš Lasovský další z předností projektu. Nyní spolu s kolegyní Zuzanou Masnou shánějí finance na pilotní ponton, kde by se odzkoušelo, jak na něj lidé v praxi reagují.

Podobný systém říčních ploch prý funguje i v Paříži, Londýně nebo Nizozemí. V poslední jmenované zemi mají s využitím vodních toků bohaté zkušenosti a Juráš přiznává, že i zde se při vymýšlení aktivátorů inspiroval, jelikož několik měsíců strávil na praxi u slavného rotterdamského architektonického studia MVRDV.

Máte nápad, kam by se ponton hodil? Máte tip na jeho využití? Napište SEM. 

Jak vidí náplavky v Praze architekt Adam Gebrian? Co mu na nich vadí?

O tom, že pontony na Vltavě mohou fungovat svědčí koncert Gorana Bregoviče z roku 2010.