CityBee

Elliote, sundej si tu čepici, nevidím ten tvůj proslulý nový sestřih, o kterém jsi tak zuřivě tweetoval!
Jo jo, tady, koukej.

Pěkný, ale tu čepici si klidně nech, taky není špatná.
Haha. Dík. Je to moje pohodlňoučká čepička.

Pojďme k věci. Jak všichni fanoušci víme, tvoje pravé jméno je Elliot. Teď tě ale většina lidí zná spíše pod tvým pseudonymem. Na co slyšíš víc? Jak na tebe lidi volají?
Většinou na mě volají Elle! Fanoušci, rodina i kamarádi. Ale jsem zvyklej už na všechno. Na Example se taky otočím.

Tak Elle, teď jsi po druhé v Praze. My Pražáci naše město milujeme, rádi se všude procházíme, objevujeme nová místa. Jak to máš ty, když někam přijedeš? Chodíš se radši dívat na místa, kam by se podle průvodců chodit "mělo", nebo si na město radši "sáhneš" sám?
Rozhodně sáhnu. Procházím se a objevuju. Do Prahy jsme dorazili už včera, šli jsme se projít do centra a pak náhodou objevili Zombie bar, kde jsme dali pár drinků. Taky rád chodím běhat. Třeba když jedu do Aucklandu, do Sydney, do Jižní Ameriky. Natáhnu boty a prostě si jdu zaběhat, na dvě hodinky nebo tak. Musím cvičit, koncerty mi dávaj zabrat.

Máš nějaké takové místo doma v Londýně?
Jasně. Doma bydlím u řeky, takže tam se běhá nejlíp.

Kolem řeky to musí být i docela inspirativní místo na skládání songů.
Pravda, pravda. Taky jsem jich tam pár napsal. Teď ale nejvíc píšu v letadle, protože lítám pořád, dlouho, daleko.

Do Austrálie, kam jezdíš za Erin (Elliotova snoubenka), to trvá skoro celý den…
Šílený! Ale dává mi to dostatek času na psaní.

foto: petrklapper.com

Mimochodem, máš vlastní letadlo?
Tyjo, víš, jak je to drahý? To si nemůžu dovolit. Jasně, že nemám! Kdybych měl letět do Austrálie vlastním letadlem, tak zkrachuju!

Říkal jsi, že jsi zašel do Zombie baru. To není zas až tak profláklé místo. Znamená to, že radši zajdeš do lokálního baru za "místňákama", nebo snad radši do turistického klubu se spoustou cizinců?
Jednoznačně do lokálního! Ale teda zrovna včera jsme v Zombie baru potkali pár mých místňáků – Angličanů.

A když už jsme u těch podniků. Kdyby ti třeba někdo řekl: "Hustý, Example je tady; nechceš nám něco zahrát, my tě milujeme!"
To bych nemohl. Neměl bych s sebou svou kapelu.

Chodíš někdy na koncerty nebo na nějaké akce?
Moc na to nemám čas, ale občas zajdu. Nedávno jsem byl na Radiohead.

Byla to pecka?
Hele, totální nuda. 

Cože, fakt?
No, jako fakt úplně vydechlý. Ale před pár dny jsem byl ještě na Mumford and Sons. To bylo dobrý.

Po světě máš obrovskou fanouškovskou základnu, ale taky poněkud dost haterů. Jak to zvládáš? Rozhazuje tě to, když ti píšou nenávistné komentáře?
Kašlu na to. Denně mi přijde třeba stovka hnusných komentářů. Většinou se na to vyprdnu, ale občas jim pošlu něco hnusnýho nazpátek. 

Dokonce jsi musel zrušit i pár koncertů, protože se prodalo málo lístků…
Nenávidím rušení koncertů. Je mi to pak hrozně líto, že jsem nechal fanoušky, kamarády, ve štychu.

Ale pak vyprodáš O2 arenu, to pak všechno vynahradí.
Je to úžasný, ale nenahradí. Pořád jsem ten jeden koncert musel zrušit. 

Tvoje snoubenka je krásná holka, takže očividně máš dobrý vkus.
Hell yes!

Ale víš, co se říká o Češkách… že patří k těm nejhezčím holkám vůbec! Takže teď už máš třetí možnost to tu obhlídnout…
Souhlas! Máte tu strašný kočky. 

Vrátil by ses do Čech jen tak na dovolenou?
Určitě jo, jenomže já nerad cestuju na stejná místa. Jedině když jedu do Sydney za rodinou.

To máš pravdu. Závidím ti, kolik míst jsi už procestoval. Píšeš si nějaký deník?
Jasně, mám deník všech koncertů. Odehrál jsem už zhruba 1800 show.

A nakupuješ suvenýry?
Jako třeba magnety na ledničku? Haha. Jo, ty si občas koupim.

Zajímá tě hudební scéna zemí, kam jezdíš?
Jo jo, zajímá mě to. Hodně to pak sleduju třeba na festivalech. Jaký je tam line-up, co lidi zrovna baví. Jako třeba The Prodigy nebo Skrillex na Rock for People. I když zrovna Skrillexe milujou všude.

A znáš nějakou českou kapelu?
Neznám. (koulí na mě očima)

Hrozný! A co teď teda posloucháš? Respektive – máš třeba nějakou nabuzovačku před koncertem?
Muziku před koncertem poslouchám hodně. Teď třeba hodně jednu Green Day. Zpívám si s nima a rozezpívávám se.

V jednom z rozhovorů jsi řekl, že je pro tebe pořád strašně vzrušující být na line-upu s velkými jmény a umělci. Ještě sis pořád nezvykl?
Zvykám si, ale pořád mě to dostává. Potkat se třeba s Blur, Oasis, Muse, Prodigy… nebo kolem mě tuhle prošel David Groll (Foo Fighters). Jenom jsem na něj zíral s otevřenou pusou a říkám si: To je ON! A byl strašně milej.

Tak mě napadá, nechceš na Matějskou, když jsme tu hned vedle?
Já se bojim! A vždyť je kosa! Je to nebezpečný?

Asi tu zatím nikdo neumřel… Na konec mi dej ještě jednu dobrou radu, prosím.
Copak?

Rozhodla jsem se být super hvězdou a dělat nejlepší muziku. Co mám dělat?
Hraj, hraj, hraj, hraj, hraj, skládej, hraj, hraj a jezdi kamkoliv. Já skládám pořád, z každýho alba mi třeba zbude 28 písniček, který jsem nikdy nenatočil a asi nenatočím. Nakonec nebyly dost dobrý.

A jezdit i bez peněz?
Já jsem měl ještě před třemi lety hrozný dluhy. Ale chtěl jsem koncertovat, tak jsem koncertoval. A podívej, kam jsem se dostal.

Rozhovor Janiny s Kate Nash.
Rozhovor Janiny s Philem Hartnollem z Orbital.
Rozhovor Janiny s Barrym ze Shinedown.