Crème de la Crème: „Pan Zmrzlinka“ prodá tunu zmrzliny denně, chystá další pobočku

oblíbené články

doporučujeme | 25. 3. 2024

Crème de la Crème v překladu znamená smetana smetan – nejlepší z nejlepších. A taková je i zmrzlina, kterou nabízí celkem pět zmrzlináren Crème de la Crème po celé Praze. Brzy dokonce přibude pobočka šestá. Co dalšího se chystá? Vyzpovídali jsme zmrzlináře Honzu Hochsteigera neboli „Pana Zmrzlinku“.

Foto: Crème de la Crème

Jak velký vliv na prodej zmrzliny má počasí?

Počasí má na prodej zmrzliny u nás vliv naprosto zásadní. V létě při slunečném a teplém počasí jsme schopni prodat i desetkrát více zmrzliny než v zimě, když sněží. Pokud si ale někdo otevře obchod se zmrzlinou například v obchodním centru, budou se prodeje chovat úplně jinak, protože do obchoďáků se víc chodí, když je venku ošklivo.

Musíte podle předpovědi teplot přizpůsobovat chod jednotlivých prodejen?

Samozřejmě. Zásoby zmrzliny i množství personálu se vždy plánuje s výhledem na počasí. Pokud se netrefíme, zmrzlina dojde, nebo naopak zbyde. To první je horší.

Kolik kilogramů zmrzliny v průměru prodáte za 1 den?

V létě když je pěkně, tak prodáme dohromady tunu zmrzliny denně. V zimě třeba jen 100 kilogramů za den.

Březen je ve znamení pálivých či pikantních chutí. Jaký bude zmrzlinový duben v Crème de la Crème?

Každý měsíc chystáme nějakou specialitu, teď na Velikonoce nám ještě běží extra pálivé zmrzliny, a to červený sicilský pomeranč s chilli a čokoláda s chilli.

V dubnu poněkud zmírníme a budeme se věnovat jogurtovým zmrzlinám na mnoho způsobů. Některé z nich už naši zákazníci znají, ale třeba meruňkový nebo čokoládový jogurt budeme mít v Crème de la Crème poprvé.

Jaké další novinky chystáte na letošní rok?

V létě se zákazníci mohou těšit na spoustu osvěžujících sorbetů, třeba bergamot s ginem, kiwi s limetkou nebo angrešt. A novinkou bude určitě i otevření naší šesté zmrzlinárny na Strossmayerově náměstí, které plánujeme v květnu.

Relativní novinkou je také mléčný koktejl – kde je v základu libovolná zmrzlina. Jaký je o tento produkt zájem?

Zatím není úplně veliký, ale zlepšuje se to. Navíc máme letní i zimní verzi. Ta letní je klasický milk-shake, ale zimní je zajímavá, té říkáme horká zmrzlina a je to takový horký milk-shake na zahřátí. Zákazníci, kteří to neznají, se toho často nejdřív docela bojí, ale když to vyzkouší, tak jim to vždy chutná.

První pobočku jste otevřeli v roce 2015, takže příští rok za sebou budete mít prvních deset let se zmrzlinou. Jaké máte dlouhodobější cíle do další desetiletky?

Vzhledem k tomu, že mé vlastní děti jsou ještě velmi malé, nezbývá mi než ještě dalších dvacet let pracovat, což mi ovšem nijak nevadí, protože dělám práci, kterou mám opravdu rád.

Za devět let provozu Crème de la Crème jsme se rozrostli na šest zmrzlináren a další už vlastními silami provozovat nechceme, protože už by to znamenalo opustit systém řemeslné výroby a přejít k výrobě manufakturní, což bohužel není totéž. Uvažujeme spíš o franšíze pro další města mimo Prahu.

Před rokem jste otevřel Muzeum zmrzliny. Co vše uvnitř lidé najdou a máte ve sbírce i nějaké raritní exempláře?

Muzeum zmrzliny je takový můj soukromý dlouhodobý projekt, který vychází z mých letitých sběratelských vášní. Příprava muzea trvala několik let, protože to je výrazně složitější než otevřít zmrzlinárnu. Návštěvníci se mohou těšit na mnoho historických exponátů, kterých dohromady vystavujeme téměř 200.

I když je muzeum maličké, vešly se do něj dvě historické zmrzlinové laboratoře a starý zmrzlinový bar. A naše nejcennější vystavené exponáty jsou Československé zmrzlinové stroje Frigera, protože ty nemůžete vidět v žádném jiném muzeu na světě, přitom ty novější z Frigery Kolín si ještě mnoho lidí pamatuje z provozů socialistických cukráren.

Zmrzlinové muzeum

Muzeum zmrzliny Crème de la Crème ukazuje přes 3 století starou historii...

Když ještě zůstaneme u historie, od kdy je datován „vynález” zmrzliny? Případně kdo ji „objevil”?

To nejde přesně říct, protože první vyrobená zmrzlina se nám na rozdíl od první otevřené zmrzlinárny nedochovala. Také je obtížné určit, co vlastně historicky už zmrzlina byla a co nikoliv.

Led se do sladkých nápojů přidával už od starověku, dělaly se také různé ledové tříště, ale já se kloním spíš k názoru, že teprve zmražení směsi něčeho pomocí slaného ledu lze považovat za skutečnou výrobu zmrzliny. A to se dostáváme nejspíš mezi 13. až 16. století, protože o moc dříve nebyla možnost mražení slaným ledem známá.

Pokud bychom dnes ochutnali zmrzlinu, která se běžně prodávala před 100 lety, chutnala by nám?

Myslím, že by nám moc nechutnala, aspoň tedy pokud čerpám z dochovaných zmrzlinářských receptů, které mám a které jsem zkoušel. Dřív byla zmrzlina mnohem sladší, než jsme zvyklí dnes a také nebyla tak bravurně technologicky vyvážená.

Nebyly totiž skoro žádné možnosti technických cukrů, které nám regulují sladivost, nemrznoucnost a nášleh. A také oříšková másla se tehdy vyráběla pouze na válcových melanžérech, které je nedokázaly udělat tak jemné, jak je dnes u těch nejlepších produktů běžné.