CityBee

Wodiczko je však schopný udělat další krok a překonat takto schématicky načrtnuté hranice. Pro (dosud neexistující) Světový institut pro zrušení války například udělal architektonický návrh jeho centrály, když pařížský Vítězný oblouk obehnal ze všech stran lešením. Kompletně naruby tak obrátil památník, který podle jeho slov je oslavou a svědkem jedné z nejdestruktivnějších epizod v dějinách moderní Evropy, a změnil jeho poselství na mírové. Nově přidaná železná konstrukce obklopující padesátimetrovou stavbu by rovněž umožnila návštěvníkům zblízka si prohlédnout reliéfy historické stavby, kterou jinak turisté fotografují jen z okolních bulvárů. Navíc použitý materiál vhodně odkazuje na nedalekou Eiffelovu věž. (Dokážete si představit, že by podobné lešení vyrostlo třeba kolem mostecké věže na Karlově mostě, aby se naplno vyjevila jejich symbolika?) 

Polský umělec a čerstvý sedmdesátník se zaměřuje na veřejný prostor a raději exhibuje (v dobrém slova smyslu) pod širým nebem, než aby svá díla jen přenášel z ateliéru do galerií. Je jedním z nejslavnějších propagátorů videoprojekcí na veřejné budovy, které ale nevyužívá jen jako rozměrnější promítací plátno, ale vždy korespondují se zobrazovaným obsahem. Často se přitom dotýká sociálně kritických a opomíjených témat, jakým je třeba začleňování válečných veteránů do společnosti. 
 
Ještě dále je tato technika dovedená u projektu Out/Inside(rs), který dal jméno celé výstavě a byl vytvořen speciálně pro pražský DOX. Wodiczko v něm do českého prostředí přetavil počin, který již několikrát předvedl v zahraničí, a sice oživení soch za pomocí projekce pouze na obličej kamenných monumentů. Sochy v tu chvíli dostanou novou tvář a hlas a mohou vyprávět jiný příběh. V DOXu takto promlouvají velikáni české historie (T. G. Masaryk, Božena Němcová, Bedřich Smetana a další) "nadabovaní" bezejmennými romskými dětmi, které vyprávějí své zážitky z násilných pochodů extremistů na Šluknovsku. Symbol kořenů českého státu v instalaci bojuje se symbolem současnosti - snahou většinové společnosti vyřešit soužití s romskou komunitou.

Wodiczkův zájem o skupiny obyvatel zahnaných do civilizačních ghett bez viditelných hranic z mříží a plotů se promítá i do takzvaného sociálního designu, jehož je propagátorem. Pro menšiny (přistěhovalci, bezdomovci aj.) navrhuje přístroje, které by jim usnadnili komunikaci s okolním světem. V pražské galerii moderního umění je vystavený například prototyp multifunkčního vozítka "homeless vehicle", které lze prakticky předělat i na krytý přístřešek na spaní.