CityBee

Máte chuť na kafe? Ale na jaké... Foto: Oliver's Coffee Cup

KAFE
O espressu a cappuccinu vše důležité už určitě dávno víte. Teď jsme se za pomoci Lukáše Šaňka z KafeBloku ponořili do kávového světa hlouběji.

Výběrová káva
Neexistuje žádná jasně daná definice, jde ale o kávu vyráběnou ze zrn té nejvyšší kvality. Vždy se dozvíte, z jaké země a oblasti pochází, někdy dokonce i z jaké plantáže. Uvádí se i datum sklizení a způsob zpracování. Káva musí mít výborné chuťové a aromatické vlastnosti, minimální počet defektních zrn.

Drip V60
Jde o kávu, na jejíž přípravu není k extrakci chuti z kávových zrn vyvíjen tlak (jako je tomu espressa). Káva se po dobu 3 až 5 minut louhuje přirozeně v horké vodě, extrakce je zastavena scezením nebo přefiltrováním. Ideální nápoj pro gurmety, kteří rádi pijí kávu pomalu. Aroma a chuť v šálku vydrží i dlouhé minuty. Jak šálek chladne se navíc jeho aroma rozvíjí.

Frenchpress
Poměrně levná a velmi jednoduchá metoda, jak si připravit lahodnou kávu. Přístroj frenchpress funguje na jednoduchém principu, kdy se hrubě namletá káva vloží do konvičky a zalije horkou vodou. Po určité době se kávová sedlina stlačí dolů do sítka, a to pomocí speciálního pístu. Této přípravě nahrává i široké rozšíření frenchpressů v domácnostech.

Aeropress
Poměrně nový vynález podobný frenchpressu s tím rozdílem, že zde hraje svou roli právě tlak. Příprava je jednoduchá, káva se ručně stlačuje přes papírový filtr. Chuť nápoje z aeropressu je téměř to nejlepší, čeho lze dosáhnout v laických podmínkách, i na cestách.

Arabica
Rostlina náročná na pěstování, daří se jí ve vyšší nadmořské výšce (600 - 2 200 metrů), vyhovují jí mírnější teploty (15 - 24 stupňů). Keře kávovníku arabského poprvé plodí po 4 letech, arabica je náchylná k opadávání - sklízí se ručně, zrno je protáhlé a ploché se zakřivenou rýhou, chuť je kyselejší a jemnější. Její plody obsahují méně kofeinu a jsou považována za kávu vyšší kvality.

Robusta
Z kávovníku statného, známého jako robusta. Velice odolná a nenáročná, daří se jí v nižší nadmořské výšce (do 800 metrů nad mořem), vyhovuje jí teplé a vlhké klima (25 - 29 stupňů), keře poprvé plodí po 2 letech, robusta neopadává - využívá se levnější strojové sklízení, zrno je zaoblenější a vypouklejší s rovnou rýhou. Chuť je hořká a silnější, zrnka obsahují více kofeinu.


 

Proč je bílý čaj bílý a černý černý? Foto: archiv

ČAJ
Rooibos (čti rejbos)
Čaj, který vlastně čajem není. Připravuje se totiž z africké rostliny Aspalatus Linearis (Čajovníkovec kapský), která se neřadí mezi čajovníky. Jedná se o keř, který může dorůstat výšky až dva metry. Narozdíl od běžného černého čaje u rooibosu nehrozí, že když nápoj včas nescedíte, tak bude hořký a příliš silný. Nemusíte se bát ani kofeinu, rooibos totiž žádný neobsahuje. A pozor, vyzkoušet ho můžete i při přípravě polévek a omáček.

Kofein, nebo tein
Tein je v podstatě jiný název pro kofein. Dříve se však vědci domnívali, že v čaji se vyskytuje jiná látka než v kávě, a proto kofein v čaji nazývali tein. Chemicky se však jedná o stejnou látku, rozdíl je pouze v tom, že v čaji se vyskytuje ve vázané podobě, zatímco v kávě ve volné. To je také důvodem toho, že účinek kofeinu z kávy poměrně rychle odezní, zatímco tein obsažený v čaji působí jemněji a dlouhodoběji.

Bílý, zelený, černý
Dělení dle způsobu zpracování - na bílé čaje se používají vesměs mladé lístky, které prochází pouze jemnou oxidací, jejich zpracování je velmi krátké. Naopak u černých čajů se trhají zralé listy, jejichž zpracování zabere několik dní.

 

A tohle je prosím pěkně ležák, nebo výčepní pivo? Foto: Pivovar Národní

PIVO
Nefiltrované a nepasterizované
Zakalené pivo, u kterého se na závěr vynechá proces filtrace, z uleželého piva tedy nejsou odstraněny pivovarské kvasnice. Takové pivo však mimo lednici vydrží v láhvi jen omezenou dobu. Pasterizace je další proces, při kterém se zahřátím piva zabijí všechny mikroorganismy, které by mohly způsobit zkažení piva. Mohou tak být piva filtrovaná a nepasterizovaná, stejně jako pasterizovaná a nefiltrovaná.

Kvasnicové
Pivo, do kterého se nakonec přidají čisté kvasnice nebo rozkvašená mladina. Častěji jde o filtrovanou verzi, protože v nefiltrované již kvasnice jsou přítomny.

Pšeničné
Pivo s podílem pšeničného sladu větším než jedna třetina. V Bavorsku se ho však přidává běžně i více než 50 procent. Takové pivo má slámovou barvu, bohatou pěnu a prodává se nejčastěji jako nefiltrované.

Ležák
Typ piva dle stupňovitosti, konkrétně ležák má mít 11° až 12,5° (méně mají “výčepní” piva). Stupňovitost zjednodušeně udává, kolik sladu se přidává do vody při vaření piva. S tím souvisí i obsah alkoholu, ale nikoli přímo úměrně. Ležáky jsou vesměs spodně kvašená piva, v chuti je cítit především slad a chmel.

Ale (čti ejl)
Svrchně kvašená piva, která díky jinému postupu mají ovocné nebo kořeněné chutě a vůně (ale žádné kompoty nebo koření se do piva nepřidávají). Kvašení probíhá při vyšších teplotách a rychleji. Pivo typu "ale" se produkuje především v Americe, Británii nebo Belgii.

Obsah alkoholu
Uvádí se v procentech, tedy kolik objemu nápoje je tvořeno čistým lihem. “Alkohol v pivu vzniká při kvašení — kvasinky konzumují cukry připravené na varně ze sladu a produkují oxid uhličitý a alkohol,” vysvětluje web PivníRecenze.cz.

 

V Praze najdete i specializované obchody na prosecco, neboli Prosekárnu.

VÍNA & SEKTY
Sekty
Všechna šumivá vína, která se vyrábí metodami "Champenoise" (kvašení probíhá v sektových lahvích) a "Charmatovou metodou" (kvašení probíhá v uzavřených nerezových tancích). Kvasinky při kvašení požírají cukr, přeměňují ho na alkohol, přičemž vznikají i bublinky oxidu uhličitého.

Šampaňské
Šumivé víno, které vzniklo ve francouzské vinařské oblasti Champagne.

Cava
Šumivé víno ze Španělska, nejčastěji z oblasti Katalánska.

Prosecco
Šumivé víno ze stejnojmenné zóny v kopcovité oblasti Benátska na severu Itálie.

Lambrusco
Odrůda italské vinné révy, ze které se vyrábí šumivé víno. V Česku se častěji setkáte s formou perlivého vína - tedy mdlé a obyčejné víno, které bylo pozvednuté tím, že do něj výrobce napumpoval CO₂ a zajistil tak jeho svěží perlení.

Cider (čti sajdr)
Anglický způsob, vyrábí se z čerstvé i sušené jablečné šťávy, může obsahovat dochucovadla a aditiva, perlivost je mu často dodávána umělým sycením CO₂, plní se do lahví, plechovek nebo sudů.

Cidre (čti sídr)
Francouzský způsob, vyrábí se z čerstvého jablečného moštu, 100% přírodní nápoj bez dochucovadel a aditiv, dozrává v lahvi pod uzávěrem a získává si tak perlivost přírodně.

CHTĚLI BYSTE VYSVĚTLIT NĚJAKÝ JINÝ POJEM Z GASTRO-OBLASTI? Napište nám na lukas@citybee.cz a my vám poradíme zase příště.