Slovník na únor aneb o čem se v tomto měsíci bude mluvit
Proč se jako symbol lásky na Valentýna kreslí právě srdce? Proč je tradice se slovem “půst” v názvu (masopust)
svátkem neřízeného obžérství? Kdo je sakra Aj Wej-wej? O kom se bude letos ve fotbalové Praze nejvíc mluvit? A proč
je o přestupném roku o den delší zrovna únor a ne třeba červenec?
Text: Lukáš Rozmajzl
Foto: Jenny Rollo/Freeimages
Valentýn
Historku o tom, že svátek zamilovaných odkazuje ke knězi Valentinovi, který i přes zákaz císaře oddával mladé
vojáky a byl za to 14. února roku 269 popraven, jste už zřejmě slyšeli. Nicméně tento oslavný den má ještě jeden
inspirační zdroj, a sice římské slavnosti Lupercalia, při kterých byly do “uren lásky” vhozeny lístečky se
jmény děvčat. Mladí muži si potom losovali, kdo bude jejich vyvolenou.
Víte, proč je symbolem lásky právě srdce? Objevuje se až ve středověku, jako vzor pro první kreslíře údajně
sloužily plody rostliny z rodu Mužák (Silphium). Ty se paradoxně ale v tradiční medicíně používaly jako bylinná
antikoncepce nebo k přerušení těhotenství…
Moudro do konverzace: V Praze jsou dvě místa spojena přímo se svatým Valentinem. Jednak část kosti lopatky světce
je uchovávána v bazilice na Vyšehradě, druhak dříve byl centrem svatovalentinské úcty kostel sv. Valentina ve Valentinské
ulici (vedle městské knihovny), zbouraný na konci 19. století.
Za karnevalem musíte vyrazit třeba do Benátek. Foto: Freeimages
Masopust
Jakkoli k tomu název svádí, masopust není a nebyl svátkem předků dnešních vegetariánů. Ani připomínkou narození
legendárního českého fotbalisty. Naopak pravým smyslem masopustu bylo dosyta se najíst před nadcházejícím 40denním
velikonočním půstem. Proto se někde únorové radovánky označují za “Ostatky” (tedy dny, které ještě zůstaly
před začátkem půstu), v Itálii pak obdobně slaví karneval (ze slov carne levare, tedy „dát pryč maso“).
Veselí vždy začalo tučným čtvrtkem, kdy se pořádalo nejvíce zabijaček. V ten den mají lidé jíst a pít co nejvíce,
aby byli celý rok při síle (letos připadá tučný čtvrtek na 4. února). Krom vepřového se o masopustu ve velkém
smaží koblihy, smybolizující zřejmě zlaté slunce na obloze, které je v únoru tak nedostatkovým zbožím. Vrcholem
svátků bylo masopustní úterý (9. února), ale průvod maškar chodí od chalupy k chalupě již několik dní předem.
Moudro do konverzace: Už v předkřesťanské době se do masek tradičně převlékali pouze muži, dokonce i do ryze ženských
postav. Ženy se naopak v tomto období nejvíce vdávaly, neboť se začátkem jara už nebylo kvůli práci na polích na
svatby čas.
Zvěrokruh vystavený před Princetonskou univerzitou. Foto: PointsofNoReturn /Wikimedia
Aj Wej-wej
Číňan Aj Wej-wej (čti Aj Wej-wej) patří do stejné skupiny umělců jako třeba Milan Knížák - každý ho zná,
každý na něj má hotový názor, akorát si teď zrovna nemůže vzpomenout ani na jedno dílo, které za svou kariéru
vytvořil. Napravit to můžete hned v sobotu 6. února, kdy bude na prostranství před Veletržním palácem poprvé v Česku
oficiálně vystaven Ajův Zvěrokruh - 12 bronzových hlav vysokých až tři metry. Skulptura vznikla původně při jeho
emigračním pobytu v USA a byla vystavena v newyorském Central Parku, od té doby putuje světem. (Mimochodem, před Veletržákem
už je naistalovaná, tak vyražte hned.)
Čínský umělec se proslavil taky svou kritikou čínské vlády - ať už napřímo na svém blogu, nebo skrze své umění.
Jako disident byl zatčen a nějaký čas strávil v oficiálním i domácím vězení. Paradoxně se pak jako konzultant
podílel na stavbě olympijského stadionu Ptačí hnízdo.
Moudro do konverzace: V roce 2011 vystavoval Aj Wej-wej v londýnské Tate Modern, kdy podlahu hlavní "turbínové" haly
posypal 150 tunami slunečnicových semínek. Jednalo se o porcelánové napodobeniny, které byly vyrobeny ručně, a tím
symbolizovaly, že velké množství originálů dohromady působí jako jednolitá masa. Jako symbol čínského národa,
to je jasné. Přesně 100 milionů kusů ručně namalovaly čínské dělnice z jedné vesnice. (Více o projektu ZDE.)
Snímek pouze ilustrační. Foto: Freeimages
Fotbaloví Pepíci
V pátek 12. února začne jarní část české nejvyšší fotbalové ligy. Pokud nechcete být při konverzaci v postavení
mimo hru, naučte se alespoň dvě jména - Josef Hušbauer a Josef Šural.
Ten první je odchovancem Sparty, předloni patřil jako záložník k hvězdným kanonýrům, ale v poslední době se ne
a ne trefit do branky, takže v zimě přestoupil do Slavie (která je aktuálně na pátém místě, ale s novými čínskými
majiteli získala velké ambice). Druhý Josef Š. dosud kopal v Liberci, o reprezentačního záložníka se během zimy
přetahovala obě pražská S, nakonec si hráč vybral Letnou.
Moudro do konverzace: V podzimním derby vyhrála poměrně překvapivě Slavia 1:0. Odveta se hraje v polovině března.
Dobrý komentář může být: "Jsem zvědav, jak to dopadne, ale holt Šural není Hušbauer." Případně jména prohoďte.
Přestupný rok
Proč je den navíc přilepený zrovna k únoru? Proč nemá třeba letní červenec 32. dnů? Protože dřív (hodně dávno,
když ještě nebyly mobily ani televize, ale ještě to nebyl úplný pravěk) se používal kalendář, kde rok začínal
březnem, což odpovídalo probouzející se přírodě a svou roli hrála i jarní rovnodennost. Logicky se proto den navíc
přidával až na konec známého období, tedy za měsíc únor.
Až císař Julius Caesar posunul začátek roku z března na leden. Přehozené pořadí dodnes naznačují některé názvy
měsíců: například předpona okto- pochází z latinské osmičky, ale Októbr je desátým měsícem; stejně předpona
deka- označuje desítku, ale December je až dvanáctý v pořadí.
Moudro do konverzace: Přestupný rok vyrovnává různou délku tropického a kalendářního roku. Bez jednoho dne by se
Vánoce postupně (za tisíce let) přesunuly do léta. V roce 2100, který by měl být standardně přestupný, bude mít
únor klasických 28 dnů. Jde o další opatření, jak vyrovnat odchylky (podobně se nepřestupovalo ani v roce 1900; přestupné
jsou začátky století pouze tehdy, pokud jsou dělitelné 400, jako byl rok 2000).
Vybrali jsme pro vás ty nejzajímavější akce v metropoli pro malé i velké. Poradíme vám, kam s vašimi ratolestmi v Praze vyrazit, pokud se chcete pobavit, inspirovat nebo jen utéct nudě sobotního či nedělního odpoledne.
Vybrali jsme nejlepší zmrzlinárny v Praze, nejen v centru, ale i dál od řeky. Ochutnat můžete klasickou zmrzku, parlorky (tedy cookies se zmrzlinou) i lahodný sorbet.