Výstava Na film jde na film jinak a vyzývavě
Ještě necelý měsíc zbývá do dernisáže výstavy Na film!, která na pět měsíců přeměnila nevšední výstavní
prostor Muzea Montanelli v malý svět filmové fascinace. V čem tkví výjimečnost tohoto studentského projektu s mnohem
vyššími ambicemi, které znamenají výzvu v konkurenci velkých filmových muzeí?
autor: Jakub Jiřiště
Výstava Na film! představuje vůbec první veřejný výstup rozsáhlého projektu NaFilM: Národní filmové muzeum, do
něhož se před několika lety pustili studenti Katedry filmových studií na Filosofické fakultě. Hlavním impulsem byla
zkušenost s evropskými filmovými muzei, které v podstatě naplňují jediný omezený koncept.
K filmu či kinematografii přistupují jako k magickému světu iluzí, komunikují s návštěvníky skrze nejrůznější
fetiše (kostýmy, rekvizity i pečlivě střežené technické exponáty) a ustálené představy, které společně s filmy
produkují „továrny na sny“, předpokládají, že film je slabostí nás všech a snaží se stejným způsobem uspokojit
naše touhy. Nespokojení studenti pociťovali, že instituce filmového muzea má daleko větší potenciál, který může
mít daleko k umrtvenému chrámu „sedmého umění“, jenž představuje především v současné době neoslavovanější
filmové muzeum v Turíně.
Za prvé může jít o živé centrum setkávání a aktivního vzdělávání se studijním zázemím pro nejrůznější
skupiny návštěvníků – od školních skupin, přes filmové nadšence po skutečné odborníky. Za druhé by muzeum
nemělo jít cestou statických exponátů, rozsáhlých popisků či instalací, které se brání aktivnímu zapojení návštěvníka.
Filmové muzeum je přímo předurčeno pro to, aby se stalo místem zážitkového vzdělávání, které by obyčejné
expozice změnilo na dílny, prostory pro fantazii a spoluvytváření poznatků. Médium filmu díky různorodým přesahům
do sféry umění, techniky, společenských věd i psychologie nabízí nepřeberné možnosti jak jej využít pro interaktivní
instalace, skrze něž může divák přímo vstoupit do velkého příběhu filmu a nechat se jím dobrovolně unášet.
S tím souvisí i třetí bod, který zásadně nesouhlasí s tím, že je z hlediska vzdělávací funkce muzeí v pořádku,
aby film byl propagován pouze jako nevinné, únikové médium. Proto se nabízí prostor ukázat, že jeho role a funkce
v průběhu dějin byly daleko různorodější a pronikavější a podnítit návštěvníka s dnešní zkušeností k tomu,
aby je objevoval a nechal je na sebe působit.
Výstava Na film! je v podstatě zkušebním polem, které má vyzkoušet, do jaké míry jsou představy jejích tvůrců
únosné pro různé typůy návštěvníků. Nejde o expozici, jež by se celistvě zaměřovala na jedno téma, ale tvoří
ji tři části, které představují prostřednictvím zvolených kapitol z české kinematografie odlišné přístupy k
filmu v muzejním prostoru.
První část se věnuje přerodu němého filmu ve film zvukový. Je pojatá v podobě zábavné zvukařské dílny, kde
se budete moci vtělit do tvůrců „filmové atmosféry“ v době, kdy za filmovými plátny vytvářely ruchový doprovod.
Cílem je si uvědomit, že film nebyl nikdy němý a v navazujících částech sledovat, co se s ním vše dělo, když
živé tvůrce zvuku postupně nahrazovala technika. Jak fungovaly technické exponáty, vysvětlují animovaná videa, roli
zvuku ve filmu si vyzkoušíte u skutečného mixážního pultu, dozvíte se, jak je možné zobrazit zvuk na filmovém pásu.
Další část je situována do stísněných podzemních prostor, které vhodně evokují vstup do vlastního podvědomí
a sféry obrazotvornosti. Právě jich využívaly u diváků tzv. avantgardní filmy, které v prvorepublikovém Československu
byly naprosto jedinečné v tom, že nikde nebyly a ani nemohly být promítány na plátně. Přesto patří k významnému
uměleckému dědictví, na němž se podíleli takoví kulturní velikáni jako Jaroslav Seifert a Jiří Voskovec. Pokud
si těžko takové filmy dokážete představit, nezbývá než zajít do Imaginárního kina a zapojit vlastní fantazii,
které předtím poskytne vodítka vlaková jízda, jež evokuje avantgardní vnímání filmu a jeho nálad.
Poslední část věnovaná československému filmovému exilu volí opět jiný přístup – tentokrát se zaměřuje na
způsob, jak zprostředkovat historické události prostřednictvím filmu a osudu filmových osobností. Důležitou roli
v ní hraje nové instalační pojetí, které oživuje pouhé předávání informací a životopisná dat a zároveň nabízí
možnost pocitově se napojit na atmosféru doby a prostřednictvím emotivních filmových básní lépe pochopit motivaci
tvůrců opustit vlast.
Třetí částí však návštěva muzea skončit nemusí, přilehlá kavárna totiž slouží jako důležitý bod, v němž
se můžete alespoň decentně připojit k naplňování představy Národního filmového muzea a pomoci ho rozvíjet správným
směrem. Je možné zanechat vzkaz na zdi, která už je téměř úplně polepená názory návštěvníků z celého světa,
či si dát kávu a podělit se o svůj zážitek přímo s iniciátorkami projektu, které jsou po většinu času přítomné,
aby načerpaly podněty, inspirace i kritiku od těch nejpovolanějších – budoucích návštěvníků muzea, které konečně
poskytne důstojný prostor pro národní filmové dědictví.
Přesvědčte se na výstavě Na film!, že skutečně stojí za to jej napomáhat objevovat a uchovávat v povědomí –
už jen do 25. října a když se podaří dosáhnout na nový prostor, tak snad opět v průběhu příštího roku.
Vybrali jsme pro vás ty nejzajímavější akce v metropoli pro malé i velké. Poradíme vám, kam s vašimi ratolestmi v Praze vyrazit, pokud se chcete pobavit, inspirovat nebo jen utéct nudě sobotního či nedělního odpoledne.
Vybrali jsme nejlepší zmrzlinárny v Praze, nejen v centru, ale i dál od řeky. Ochutnat můžete klasickou zmrzku, parlorky (tedy cookies se zmrzlinou) i lahodný sorbet.