CityBee

Chrámy nové doby jsou protipólem ke klasickému stylu pražských budov i Šebkově typické tvorbě. Pro tuto sérii, ostatně jako pro všechna Šebkova díla, je charakteristická preciznost, minimalismus a čistota podání. Velmi často jsou budovy zabírány od druhého a třetího patra. Parter bývá z důvodu rušivých elementů vynechán.

První fotografie ze série Chrámy nové doby vznikly na jaře roku 2016. Jsou tomu tedy již dva roky, co si umělecký fotograf Jiří Šebek vizualizoval svou představu o fotografiích moderní architektury. Veškeré jeho požadavky byly postupně naplňovány, jediné, v čem se vize rozchází s finální podobou, je lokalita. Původní plán počítal s moderními budovami z celého světa. Protože se však Šebek kontinuálně věnuje focení staré Prahy, věžím, kostelům, chrámům atd., zcela přirozeně z toho vyplynula idea ztvárnit samostatnou sérii nové architektury v Praze.

Od samého počátku autor viděl tuto sérii čtverců focenou na dlouhý čas, v tmavých tónech a plnou kontrastů. Chtěl zachytit dynamiku pohybujících se mraků, vyváženou statičností a strohostí budov. Série Chrámy nové doby nedokumentuje proměny moderní Prahy. Ani si neklade za cíl zmapovat průběh stavby. Chrámy nové doby výtvarně pojímají pražské moderní budovy, které jsou cíleně vyhledávány tak, aby fungovaly samostatně a zároveň systematicky doplňovaly celek. Každá budova má specifický tvar, čímž se stává v této sérii nenahraditelnou. I přes to, že soubor nese název Chrámy nové doby, nezaměřuje se Šebek jen na budovy postavené v tomto tisíciletí. Nové je pro něj synonymem moderny, do které logicky řadí i budovy vzniklé v 70. či 80. letech 20. století. Příkladem může být budova Empiria, dříve Motokov, která stojí na Pankráci a postavena byla v letech 1975-1977.

Šebek jednotlivá architektonická díla nehodnotí. Nezkoumá jejich krásu, jinakost či ošklivost. Každou budovu se snaží zachytit v celé její podstatě a svébytnosti. Prostor tak dává divákovi, který má možnost nazírat budovy a fotografie separovaně. Jedno tak není závislé na druhém. Může se slučovat, ale i vylučovat. Proč tomu tak je? Jak říká sám fotograf „Budova samotná, jako například Crystal u stanice metra Želivského, nemusí dle mého názoru zapadat do městského rázu, a přesto mohu být s výslednou fotografií spokojený.“. Posuďte tedy sami, jak moc se váš pohled na určité budovy změní díky formě, s jakou jsou zachyceny a prezentovány držitelem Grantu Prahy 2016 Jiřím Šebkem.

Málokdy se stane, že se pro Šebka nějaká série uzavře. Sám tak nečiní, a protože se nové chrámy budou rodit i nadále, potenciál pro její rozšíření je nekonečný. Autor má proto v plánu na sérii pokračovat i po skončení výstavy.