CityBee

Thuria Salih Mohamed Adam, stručně a počeštěně Súrie, pochází z východosúdánského města Kasala z kmene Banú Ámir. Tento kmen žije po obou stranách súdánsko-eritrejské hranice, takže jeho příslušníci často mluví jak arabsky, tak jazykem tigriňa a jejich zvyky, včetně kuchyně, nasály prvky z Arábie, Habeše a Súdánu.

Súrie žije v Čechách už třetí rok. Je jí sedmadvacet let a pokouší se stát Češkou. Mluví roztomilou lámanou češtinou, na jejímž zlepšování usilovně pracuje, má ráda knedlíky, Kofolu a české lidové písničky.

Způsob, jakým připravuje kávu, má původ v pravlasti tohoto nápoje Etiopii. I v Súdánu se nejprve čerstvě upraží zelené kávové boby na dřevěném uhlí, pak se rozdrtí v dřevěném hmoždíři a vaří se v hliněné konvici. Ta súdánská má kulovité tělo s kuželovitou nálevkou a někdy se vaří s rozličnými kořeními – hřebíčkem, kardamomem, skořicí či zázvorem.

Káva se nalévá do maličkých mističek přes filtr z palmových vláken nebo koňských žíní a Súdánci ji pijí hodně sladkou.

Oranžová čočka, kterou Súrie uvaří, patří v Súdánu k běžným jídlům. O svátcích, nebo když chtějí Súdánci uctít hosta, musí být na stole – respektive na ubruse na zemi – maso. Někdy to bývá jednou týdně, někdy opravdu jen o svátcích. Naproti tomu každý den, někdy i víckrát, se jedí vařené koňské boby. Čočka stojí někde mezi tím. Súrie postupně vyvinula vlastní recept. Vyšla ze súdánského způsobu přípravy a upravovala ho podle toho, jak se na výsledek tvářili její čeští hosté v Súdánu. Nakonec došla k pokrmu uspokojujícímu konzumenty všech kultur, kromě ortodoxních žlučníkářů, které občas dráždí, že nešetří česnekem.