CityBee

JEDNA SVATBA, JEDEN POHŘEB,  to je výstižný název výstavy, jejíž koncepce je založena na metafoře počátku a konce jednoho mileneckého páru.

Výstava Lukáše Macha představuje koncepční soubor 16 analogových fotografií s příměsí filmového zrna, do něhož byl vlepen příběh. Metaforický příběh dvou lidí a jejich nejistého světa mezi čtyřma očima.

„Chlad, syrovo a prázdno. Prodírajíc se skrz na skrz svatbou - metaforou pohřbu. Propastný hluk ticha uvnitř čtyř očí. Nebo snad nejistota, strach, nutnost? Láska je pomíjivá a nic není věčné, ani ten nejmenší důsledek svatebního ano. Šťastným novomanželům se na stříbrném podnose nosí prstýnky a těm nešťastným... Možná by byl lepší věneček.
Dva lidé a dvě cesty, jež se setkávají a zase rozcházejí. Některé se protnou a splynou v jedno, jiné se naopak stále míjí jako všední odjezdy autobusů z opuštěných stanic.
A možná, že se tyhle cesty opět spojí. Na jiném místě, v jiném čase. Důležité je správné rozhodnutí a to, aby nebyl pohřben i ten nejmenší kousek citu...“

LUKÁŠ MACH (*1992)

Narozen v roce 1992 v Uherském Hradišti. V současné době student 5. ročníku Výrobního inženýrství Fakulty technologické na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně.

Od počátku své tvorby v roce 2010, se věnuje samostudiem výhradně analogové fotografii. Později pokračuje i s digitální fotografií a zabývá se černobílým procesem zpracování negativů i pozitivů. Po nějaké době se vrací zpět k analogové fotografii i jejímu klasickému zpracování. Základem jsou pro něj přírodní světelné podmínky, černobílý film a Zenit.

Postupně tvoří i inscenovanou fotografii. Nejčastějším motivem jeho tvorby je žena, nápadně připomínající panenku s prázdným výrazem zasazenou do chladné, až občas mrazivé atmosféry. Často dbá na detaily, jednoduchost, geometrii a kontrast společně se zrnem, na čemž si zakládá svůj rukopis.