CityBee

Čeští indiáni dobyli Ameriku

Dokument o prvním českém týmu v nejtěžším cyklistickém závodě světa. Race Across America (RAAM) je nejtěžší cyklistický silniční závod na světě. Jezdí se od roku 1982, jeho trasa vede napříč USA od pobřeží Pacifiku k pobřeží Atlantiku a má podobu jen jediné etapy (časovky) dlouhé 4860 km s celkovým převýšením přes 50000 m a časovým limitem pouhých 9 dnů! Je proto nutné jet non-stop a postupně tak projet 12 států, překonat všechna velká pohoří Ameriky, řeky Colorado, Missouri i Mississippi, rozpálené pouště, nekonečné větrné pláně, města, pustiny a mimo jiné i čtyři časová pásma.

„Team Czech Republic 1“ – historicky první český tým v celé 33leté historii závodu – startoval ve složení David Bureš, Michal Jon, Jiří Kalousek a Jiří Kříž. Zkušená čtveřice cyklistů dorazila do cíle v neuvěřitelném čase 6 dnů 22 hodin a 41 minut a v obrovské konkurenci obsadila skvělé 10. místo!

Filmový dokument „Čeští indiáni dobyli Ameriku“ nepředstavuje pouhý „hodinový“ pohled na šlapající cyklisty – ale na pozadí závodu vypráví příběhy čtyř Čechů, kteří se rozhodli jet až za hranici svých sil. Nahlíží do zákulisí příprav a realizace extrémního závodu, se členy doprovodu odhaluje strategii týmu a přibližuje celkovou atmosféru, která je nepochybně unikátní.

Samozřejmě nechybí ani osobitý humor, jenž byl nedílnou součástí dobrodružné cesty k úspěchu, který málokdo očekával.

Souboj s časem

Turkmenistan patří k nejizolovanějším státem světa. Méně turistických víz udělí už jen Severní Korea. Pokud se sem nějaký turisté dostanou, musí mít státního průvodce a smí navštívit jen vybraná místa. Film zachycuje jedinou poskytující možnost, jak projít území bez místního průvodce, a to na tranzitní víza, které jsou omezeny předem schválenou 1200 km trasou absolvovanou za 5 dní. Nezdá se to hodně, ale něco natom nesedí.

Sevřené hrdlo na Gerlachu

Na vysoké hory chodí stále více lidí. Ne všichni mají adekvátní zkušenosti a odhad. My jsme byli jedněmi z nich. Nezjistili jsme si důležité informace sami. Pouze jsme věřili kamarádovi. Vyšli jsme pozdě. Měli jsme naprosto nevhodnou obuv a nedostatek jistících pomůcek. Důvod proč jsme šli na Gerlachovský štít, byl jednoduchý. Užít si krásné hory a případně se zasnoubit. Podařilo se nám jen to druhé. Horolezců tam bylo více a štít podcenili také. Spojili jsme proto síly dohromady a vše dobře dopadlo.