CityBee

Obě dvě místa účastníky pohltí svou unikátní atmosférou. V dnešní době je interiér kláštera a zejména kostela sv. Gabriela považován za nejstarší a nejpozoruhodnější ukázku beuronského umění na světě. Z odkazu své příbuzné Gabriely se Monica Bubna-Litic stala propagátorkou a znalkyní tohoto umění, kterému se věnuje přes třicet let.

Klášter sv. Gabriela patřil do roku 1918 ženskému benediktinskému řádu beuronské kongregace. Pro sestry ho vystavili beuronští benediktini z kláštera Emauzy na protilehlém břehu Vltavy, kteří se do Prahy přestěhovali z Beuronu v Německu (odsud název). Jedná se o kulturní památku. Exteriér je postaven v neorománském slohu, ačkoli existovaly návrhy na stavby v beuronské architektuře. Zastavěná plocha kláštera je takřka 5 000 m2.

Od roku 1891, kdy byl kostel zasvěcen Zvěstování Panny Marie, se zde konaly a dodnes konají bohoslužby. Kostel byl postaven do písmene L, v klauzuře žijící benediktinky se modlily v chóru a od veřejnosti, která směla usednout v lodi kostela, tak nemohly být spatřeny. Tehdejší komunita čítala až sto třicet sester. V kostele se kromě původního mobiliáře dochovaly i velmi ceněné beuronské nástěnné malby.