CityBee

V jeho práci je na začátku vždy úžas nad nově objevenou kvalitou hmoty, která většinou nepatří do standardního rejstříku uměleckých výrazových prostředků. Ať už se jedná přímo o nalezené předměty s vlastní historií nebo technické materiály, které si svojí novou rolí samy diktují způsob zpracování a témata nejlépe prezentující jejich doposud skrytý smysl.

Je tedy zcela logické, že když po téměř čtyřiceti letech začal opět malovat obrazy, musela ho cesta po delším období malování olejem a akrylem zavést ke kvalitě barvy jako materiálu, jehož původ zná, získává vlastním přičiněním a je opět fascinován jeho krásou, tolik se lišící od barvy průmyslově vyráběné.

Počátek této vášně popisuje takto: „Někdy v sedmdesátých letech jsem si v mokřinatých lukách u vesnice Ruda nabral v loužích s opalizujícím povlakem rezavé železité bahýnko a udělal s ním pár zkoušek. Utřené s lněným olejem dalo krásnou sytě rezatou barvu. V roce 2018 mi kamarád přinesl trochu stejného vysušeného bahna z lesního pramene v západních Čechách. Mikroskopický rozbor ukázal, že se ve skutečnosti jedná o železité nanoschránky mikroorganismů. Takto získaná rezavá barva má širokou tónovou stupnici. Od lehounce béžové až po téměř černou.”

Vznikl cyklus fantastických apokalyptických krajin hnědých odstínů, kde má hlavní slovo estetika katastrofických dějů. Pukající zemské kůry hroutících se masivů hmoty, tvarosloví sopečných výbuchů a oblaků prachu, výšlehů ohně prořezávajících horizontální mlhu, větrných sloupů a dalších vzrušujících úkazů, které přes svou děsivost konce vždy člověka přitahovaly. Skála, který tvoří v cyklech, tak navazuje zejména na svou grafickou tvorbu (cyklus Obři), kde je síla přírody v duchu romantických tradic personifikována do nadpřirozených bytostí a paranormálních jevů. Často ho však nekonečné možnosti malby v rámci absolutní svobody zavedou na neprobádaná tematická i formální území na hranice gestického projevu nebo poetické abstrakce.