Koncert k 100. výročí narození českého hudebního skladatele Vladimíra Sommera
Vladimír Sommer:
Sonáta pro dvoje housle (1948)
Sedm písní pro mezzosoprán a klavír (1985)
Smyčcový kvartet č. 2 h moll (1987)
Komorní hudba pro smyčce (1967)
Leoš Čepický, Anna Sommerová - housle
Markéta Cukrová - mezzosoprán
Daniel Wiesner - klavír
Kvarteto Vladimíra Sommera
Komorní orchestr Vladimíra Sommera
Dirigent: Vojtěch Jouza
Vladimír Sommer – český hudební skladatel a vysokoškolský pedagog, nar. 28. 2. 1921. Pocházel z Dolního Jiřetína u Mostu, část Druhé světové války strávil v nacistickém pracovním táboře. Na Pražské konzervatoři vystudoval housle u Bedřicha Voldána a skladbu u Karla Janečka, ve studiu kompozice pokračoval na AMU u Pavla Bořkovce, absolvoval v roce 1949 houslovým koncertem. Již v této době začal se svou tvorbou narážet na komunistickou ideologii, byl mu vytýkán formalismus. Krátce působil jako pedagog na AMU, posléze se stal profesorem hudební teorie na FF UK.
Ve své tvorbě vycházel z díla významných skladatelských osobností 20. století (Prokofjev, Honegger, Šostakovič), záhy ale dospěl k osobité hudební řeči. Zásadním rysem Sommerovy tvorby je zachycení závažných momentů lidské existence. Patrně nejvýznamnějším dílem je Vokální symfonie pro alt, recitátora, sbor a orchestr z r. 1958, jedno z prvních děl vůbec, které zhudebňuje text Franze Kafky. Kvůli silnému humanistickému poselství, narážejícímu na režimní estetiku, mohlo být premiérováno až v r. 1963. Z dalších děl je záhodno uvést např. dva smyčcové kvartety, předehru Antigona, houslový a violoncellový koncert. Širší veřejnost zná Vladimíra Sommera coby autora filmové hudby (např. Princ Bajaja nebo Já, truchlivý bůh). Zemřel 8. 9. 1997 v Praze.
Také by tě mohlo zajímat:
Naše speciální výběry pro milovníky městského života. Navštivte doporučené akce i místa, která stojí za to.
Vybrali jsme nejlepší zmrzlinárny v Praze, nejen v centru, ale i dál od řeky. Ochutnat můžete klasickou zmrzku, parlorky (tedy cookies se zmrzlinou) i lahodný sorbet.