CityBee

Tento kód spojuje letos přesně stoletý vesmír namnoze neprávem trochu opomíjeného, leč originálního a vynikajícího lounského konkretisty Vladislava Mirvalda s dynamickým světem mistra graffiti a street-artu Jana Kaláb

Název výstavy může někomu připomínat tajný spiklenecký kód, ale opak je pravdou. Geometrie je jazykem, kterým se umí domluvit celá naše civilizace, nehledě na antropologická a kulturní specifika světadílů a regionů. Kruhy, čtverce a trojúhelníky jsou srozumitelné každému a geometrické tvary jsou nejen klíčovou a definující součástí mnoha vědních oborů, ale nesou v sobě i symboliku duchovní a mystickou. Bod je jedinec, kruh slunce, čtverec země a trojúhelník personifikuje božskou sílu. Geometrie se stává důležitým vyjadřovacím nástrojem vizuálního umění od antiky až po modernu. Ve Ville Pellé vnímavým návštěvníkům její kód pomohou rozkrýt dvě mimořádné osob-nosti našeho výtvarného světa posledních sta let – Vladislav Mirvald a Jan Kaláb. Fascinující řád geometrie tak propojil dva zdánlivé antipody, usazeného středoškolského a vysokoškolského učitele a restaurátora, limitovaného formálně i prakticky životem ve dvou totalitních systémech s umělcem, který k revoltě rozmáchle využil čas a možnosti svobody

VLADISLAV MIRVALD (1921–2003) vystudoval výtvarnou výchovu a deskriptivní geometrii na Kar-lově Univerzitě v Praze. Byl členem skupin Křižovatka a Klub konkretistů a je zařazen do okruhu Nové citlivosti. Oceňujeme zvláště experimentální a racionální aspekt díla, od kaňkáží a zmrzláží ze 60. let, přes krajiny, až po poslední etapu geometrických zátiší. V nich, stejně jako v mnoha působivých Moiré, Undulačních válcích a Rombergových křivkách vibrují a vlní se barevné tahy a linie, které aktivují oko i mozek pozorovatele a z plochy obrazu činí neobyčejný vizuální zážitek.

JAN KALÁB (1978) absolvoval Akademii výtvarných umění v Praze, v té době už byl známým graffiti umělcem. Je spoluzakladatelem výstavního prostoru Trafačka. Má na kontě zdi a vlaky v mnoha světových metropolích, ale také se neobává vstoupit do prostoru. V současnosti je Jan Kaláb mimo jiné autorem neortodoxních obrazů, v nichž důležitou roli hrají otevřené sféry – vstupy a tunely do dalších dimenzí a kruhové či z kruhu odvozené tvary, v nichž zintenzivnil prostor až se podobná temné hmotě vyzařující neskutečně hustou energii. V zatím poslední sérii obrazů pracuje s modro-červeno-bílo-černou barevností a reaguje tak na Mirvaldův obraz Pocta republice z července roku 1968.