CityBee

Výstava ze sbírek Galerie hlavního města Prahy představuje jednu z nejvýznačnějších uměleckých osobností české moderny, malíře, sochaře, grafika a teoretika umění, Emila Fillu. Autorův bohatý fond získávaný postupně od šedesátých do konce osmdesátých let minulého století čítá stovku děl. Výběr prezentovaný na výstavě uspořádané ke 130. výročí Fillova narození zastupuje autorovu rozmanitou tvorbu, jež prošla významnými proměnami.

Dílo výtvarníka a teoretika Emila Filly ze sbírek Galerie hlavního města Prahy bylo vystaveno uceleně poprvé před čtyřiceti lety ve výstavních síních Staroměstské radnice. Od té doby se akvizice rozšířila o některá zásadní díla (Oblík, Zátiší na stole (Zátiší s kytarou), Svatební košile, Na hore vták, Zátiší s lahví rumu, Zátiší (Rotterdam), aj.), která galerie nakoupila převážně v druhé polovině sedmdesátých a osmdesátých let minulého století. Druhá umělcova souborná výstava Svět Emila Filly, již galerie pořádala, probíhala ještě před pádem komunismu v roce 1987, její těžiště však spočívalo především v soukromých sbírkách.

Současná výstava představuje výběr ze stovky děl

Současná expozice Emila Filly představuje výběr z početného autorova fondu čítajícího stovku děl. Soustřeďuje se zejména na období lyrického, archaického a pozdního kubismu z třicátých let, kde spočívá těžiště sbírky, a na dílo vzniklé po druhé světové válce až po závěr Fillova života.

Expozici uvozuje nejstarší Fillův grafický list, zásadní litografický portrét F. M. Dostojevského z roku 1908, kdy svoji tvorbu úzce vázal na vývoj moderního evropského umění, zvláště na výtvarný projev Edvarda Muncha, jehož pražská výstava Fillu i jeho spolužáky z pražské Akademie v roce 1905 vývojově zasáhla. Grafika ukazuje na umělcovu filozofickou spřízněnost se světem myšlení ruského spisovatele, kterému v letech 1916–1917 věnuje závěr svojí stati Cesta tvořivosti. Rok před litografií namaloval slavný obraz Čtenář Dostojevského.

Dominující zátiší

Období Fillova pobytu v Holandsku, kam byl nucen po vypuknutí první světové války uprchnout, zastupuje kubistický akvarel zobrazující kouřícího námořníka Zátiší (Rotterdam) z roku 1916. Fond zátiší z období druhé poloviny dvacátých let minulého století je poměrně početný, mezi nejznámější patří Banány na stole (1929) z tzv. „bílého období“, které město Praha nakoupilo již v roce jeho vzniku na 150. výstavě Mánesa. Převážně do první poloviny třicátých let spadá zrod Fillových zátiší vytvořených v grafice.

V témže čase se již začíná v tvorbě Emila Filly projevovat vliv surrealismu (Žena s mandolínou, 1932), který české veřejnosti představila klíčová výstava SVU Mánes Poesie 32. Žena se stala námětem mnoha umělcových grafik vzniklých v průběhu třicátých let. Dobovou paralelou je výtvarníkovi poezie Vítězslava Nezvala (Žena v množném čísle, Matka naděje) a Františka Halase (Staré ženy, Mladé ženy).

Tematika antických filozofů

V roce 1934 začíná do Fillova díla pronikat tematika antických filozofů (Hlava starce, 1934). Řecké báje a pověsti provázely tvorbu umělce z období cyklu Bojů a zápasů, které začíná ještě před vypuknutím druhé světové války rokem 1935. Na výstavě je zastupuje imaginativní obraz Na břehu (U jezera). Bájný hrdina Herakles se stává Fillovou personifikací obrany svobody a boje proti fašismu, proti němuž v roce 1937 ostře vystoupil na shromáždění pořádaném SVU Mánes. Ze stejné doby pochází kresba vozataje Faethóna zasaženého Diovým bleskem. Přímá linie vede k cyklu deseti grafických listů Herakles, který vznikl až po autorově návratu z koncentračního tábora. V roce 1946 vyšel s básnickým doprovodem Františka Halase v bibliofilské edici Zodiak. Stejného roku byl v téže edici vydán cyklus leptů k Halasově sbírce, epilog předválečných Bojů a zápasů, Torzo naděje, jež přímo reaguje na události kolem Mnichovské dohody. Cyklus představuje reminiscenci a memento, jímž upozorňoval na blížící se nebezpečí. Roku 1939 ještě stihl namalovat obrazy na motivy K. J. Erbena (Svatební košile) symbolizující Fillův návrat k národní tradici. Následovalo zatčení gestapem a deportace přes Dachau do Buchenwaldu. Umělcův otřes z koncentračního tábora ztělesňuje například kresba Hlava muže s rohlíkem z roku 1946, kdy se Filla nakrátko přiklonil ke kubizující expresionistické figuraci.

DOPROVODNÝ PROGRAM

Tvořivé dialogy s uměním (víkendové kombinované programy pro rodiny s dětmi)

Pro děti, ale i pro všechny další věkové kategorie výtvarné dílny s lektorkou Lucií Haškovcovou přímo v expozici – animační program se speciálními doprovodnými materiály, připravený a realizovaný edukačním oddělením. Po interaktivních prohlídkách výstav následuje výtvarná reakce – vlastní tvorba návštěvníků. Účastníci akcí se mohou seznámit s tradičními i netradičními technikami z oblasti kresby, malby, experimentální fotografie i prostorové, intermediální, akční a konceptuální tvorby. Cena 5 Kč děti do 10 let, 20 Kč návštěvníci nad 10 let. Akce si, prosím, rezervujte do 16 h předchozího dne.

Interaktivní prohlídky pro školy

Možnost interaktivních prohlídek spojených s experimentální výtvarnou reakcí na výstavu, vhodné pro všechny typy škol.