CityBee

Zbyněk Sedlecký se zajímá o typ architektury, který se může objevit kdekoliv na světě, ať už v Londýně, Praze nebo Ostravě. Může jít o sídla bank, mezinárodních institucí, správní budovy nebo stranická agitační střediska. Název Náměstí republiky si vybral pro jeho univerzálnost, protože ho najdeme v každém větším městě mnoha zemí.

Zajímají ho také banální sochy a sousoší, které „zdobí" a „oživují" novodobá paneláková sídliště. Jde o druh globálně rozšířeného druhu plastiky, se kterou se můžeme setkat v mnoha městech posttotalitních zemí střední a východní Evropy. V Sedleckého obrazech sice ztrácejí původní význam, který se sochaři snažili vyjádřit, ale přesto v nich najdeme určitý vliv minulosti. Většinou mu jde o záznam charakteru daného místa a nikoliv o přímou citaci konkrétních děl, která jsou často anonymní a mají jen řemeslnou úroveň bez originální umělecké invence.

Maluje na základě vlastních fotografií, chce totiž ztvárňovat své autentické zážitky. Někdy celek sestavuje z prvků z různých prostředí. Původní informace se tímto procesem výrazně změní, stejně jako tím, když se určité součásti obrazu naopak odstraní, čímž vzniká jakýsi protipól koláže. Jindy Sedlecký pracuje s výřezy skutečnosti, v nichž se dostává na hranici abstrakce. Přitahuje ho totiž nejednoznačnost a znejasnění původních významů.