CityBee

woweho snímky mají nadčasovou kvalitu, jakou se může pochlubit jen několik málo skutečných mistrů. Jestliže se zadíváte na jeho portréty osobností, jež formovaly kulturu a politiku naší doby, okamžitě si uvědomíte, že stojíte před něčím, co je obklopeno aurou velikosti, která se vymyká jakékoli kategorizaci. Některé tváře - Andy Warhola, Grace Jonesové nebo Michaela Schumachera - jste patrně viděli už tisíckrát, jiné obličeje - Dennise Oppenheima, Miuccii Prada, Susan Sontag nebo Sergia Pinninfarina - možná poznáte pouze podle jména. Ale dát výsledné portrétní fotografii velikost dokáže jen někdo, kdo sám vizí velikosti disponuje.

wowe si nelibuje v povrchních gestech a svou práci má promyšlenou do nejmenšího detailu. Nasvícení je dokonalé, a přestože často fotí v ateliéru, coby opravdový mistr si při snímání portrétů vždy vystačí s jedním světlem. A jak říká, má k tomu dobrý důvod: „Venku také svítí jen jedno slunce“. Tuto minimalistickou metodu wowe dovedl do takové dokonalosti, že ji dokáže používat i v nečekaných situacích - například když zvedne blesk vysoko nad hlavu a na okamžik zaplaví scénu jasným světlem. Takový styl zobrazování je mnohem starší než samotné umění fotografie. Díky němu přestává být portrét pouhou momentkou a stává se dokumentem trvalé hodnoty.

Andrian Kreye, kurátor výstavy