CityBee

Výstava tak mimo jiné představí díla světově renomovaných umělkyň, jako jsou Katarzyna Kozyra, Eva & Adele nebo jihoafrická fotografka Zanele Muholi. Vernisáž proběhne 29. července od 18 hodin v Galerii NTK. Výstava potrvá do 16. srpna. 

Přestože se v evropském kontextu začíná o transsexualitě a transgender identitách hovořit zejména až od druhé poloviny 20. století, v mnohých světových kulturách má genderová rozrůzněnost, nebo existence takzvaného třetího pohlaví, svou dlouhou tradici, případně pevně vymezené místo ve společnosti. Uzavřená skupina indických hidžer kupříkladu klade sama základní kámen svých předchůdkyň již do slavného eposu Rámájana. Nejsilnější pozice ve společnosti se pak dočkaly za nadvlády dynastie Mughalů (16. - 19. st.), kdy zastávaly významné funkce u královského dvora. Podobně významné postavení měly také tzv. Two-Spirit osoby mezi původními severoamerickými obyvateli. Ti věřili, že je pro komunikaci s nadpřirozenem nezbytný ženský i mužský prvek, a proto se právě často Two-Spirit osoby stávaly šamany. Ztělesňovaly totiž, dle tradičního pojetí původních severoamerických obyvatel, obojí princip – ten mužský i ten ženský. Obě dvě skupiny ale dostihla vlna perzekucí, která přišla spolu s kolonizátory. Zatímco hidžry byly označeny za takzvanou kriminální skupinu, dochovaly se také do dnešní doby kresby honů kolonizátorů na Two-Spirit osoby. Proto jsou v dnešní době, pod vlivem několikasetleté heteronormativní křesťanské civilizace, i tyto dříve velmi vážené skupiny oběťmi násilných činů a diskriminace.

Výstava Transgender Me – kultura / čas / kontext představí například dokumentární fotografie a portréty zobrazující indické hidžry (Lukáš Houdek, CZ), severoamerické Two-Spirit osoby (Michael Dvorak, USA), mexické muxes (Jan Khür, CZ), albánské virginy (Lenka Klicperová a Jarmila Štuková, CZ) nebo transgender osoby žijící v několika afrických zemích (Zanele Muholi, JAR). Výstava bude ale současně klást řadu otázek po odrazech tématu v dalších kontextech, jako například v nordických mytologiích (Albert Grondahl, DK), v religiozitě primitivních společenství (Maroš Rovňák, SK), v kontextu konzervativního baroka (Katarzyna Kozyra, PL) nebo napříč akademickou obcí, a to prostřednictvím utopického systému oddělování „normálních“ dětí od těch „podivných“ (Jacob Schmidt a Justin Time, DE). Svou vlastní subkulturu a kontext zároveň již od roku 1989 vytváří německá dvojice Eva & Adele, jejichž život je nikdy nekončící performancí.