CityBee

Praha bývala v minulosti jedním z významných center avantgardy, průsečíkem architektonických hnutí, směrů a tendencí.

Během minulého století proběhlo mnoho změn, od pádu monarchie až po národní diverzifikaci a rozrůznění kulturních ostrovů, a stranou nezůstala ani středoevropská architektura. Kulturní propojení Berlína, Prahy a Vídně zesláblo. Vznikla nová Praha vymezující se vůči okolním trendům a nová Vídeň posilující svou globální propojenost.

Zatímco rakouská architektura  se stala nejen exportérem nových utopií, ale též transatlantickým importérem nových tendencí, česká postupně rezignovala na internacionální ambice a zmrazila své akademické prostředí. Slovenská tvorba mezi těmito dvěma sousedícími světy osciluje.

Iniciativa prvního Bienále experimentální architektury  v Praze si klade za cíl oživení zájmu o architektonické uvažování překračující uzavřené hranice lokálních hodnoticích kritérií.  Představuje ateliéry, jež vznikly v posledních dekádách transformací modernistických škol analogové architektury  na akademické prostředí zaobírající se experimentálními a asociativními metodami digitálního navrhování „computer aided design” za pomoci kombinovaných a nových technologií výroby.