CityBee

V Londýně jsou občas do klubů takové fronty, že se spousta lidí dovnitř ani nedostane. Máš ty dveře všude otevřené nebo taky musíš stát frontu?
To záleží na místě a samozřejmě taky na akci, která se tam koná. Nikdy ale nechodím na místa, kde jsou moc velký davy.

Hodně mých kamarádek zbožňuje nakupování v Londýně. Ty míváš na koncertech skvělé outfity – třeba tvoje rockforpeoplová latexová skládaná suknička! Máte tam hodně sekáčů?
Jojo, díky! (smích) V Londýně se nakupuje skvěle! Já sama nakupuju hrozně moc, a jak říkáš, vintage obchůdky jsou tady bezvadný, luxusní, vždycky najdeš nějakej super kousek. Tam nakupuju fakt moc.

Když jsi byla loni na Rock for People, stihla ses podívat i do Prahy?
Jaký že festival?

Rock for People v Čechách.
Jo, jasně! (Ptá se manažera…) Stihli jsme se podívat do Prahy? … Ano, do Prahy jsme se podívali.
 
Praha je nádherná, líbilo se ti tu?
Jo, jo, bylo to cool. Hrozně ráda cestuju. Na různý místa, kde jsem ještě nebyla. Je to skvělá zkušenost.
 
Je nějaké místo, které chceš v každé zemi, kam zavítáš, navštívit? Někteří mají rádi kostely, jiní přírodu…
Mám ráda krajinu a pak chci taky vždycky poznat rozdíly v kultuře, co je u nich jinýho.
 
Pojďme k hudbě. Tvůj poslední singl – Under Estimate the Girl – je o hodně jiný. Někteří dokonce říkají, že je příliš punkový, až uřvaný. Co se změnilo? Bude taková celá tvoje nová deska?
Celá deska taková rozhodně nebude, to jsou jenom kousky. Je pravda, že některý písničky jsou takový…drsnější. Moje hlasový schopnosti se změnily, zlepšily, za což jsem ráda. Podle mě je moje nový album velký pokrok od Made of Bricks, přes My Best Friends Is You. Myslím si, že je normální se změnit.
 
Jakou svoji písničku hraješ nejradši? Podle youtube je to jednoznačně nejoblíbenější hit tvých posluchačů.
Překvapivě to Foundation není. Ta písnička je stará. Hrozně ráda, teda nejradši, hraju nový věci. Nový album teď u mě vede! Třeba právě Under Estimate the Girl, ta mě fakt baví, nebo Sister, Oh my God…
 
Staré písničky tě unavují?
Ne, to ani ne. Protože jsem zase na turné, mám s sebou tři alba, a to je hodně písniček, můžu je různě míchat, tuhle zahrát a tuhle třeba ne.
 
Takže playlist nakoncert si sestavuješ sama podle toho, co tě zrovna nejvíc baví?
Připravuju si ho sama, vždycky před koncertem podle nálady a na co mám chuť, taky podle kotle! Ale když chtějí fanoušci něco přidat, klidně ho při koncertě trochu pozměním.

V tvojí kapele hrajou samé holky – bubenice, baskytaristka i kytaristka. To bylo schválně nebo byly na konkurzu prostě nejlepší?
No, vždycky jsem snila o holčičí kapele. Ale na konkurz přišla spousta kluků i holek – ale ony byly moje nejoblíbenější a hrály nejlíp, takže všechno vyšlo skvěle!

To znamená, že jste nebyly dříve kámošky?
Vůbec ne, seznámily jsme se až na konkurzu. 

Někteří muzikanti se vyžívají v balení fanynek, dokonce soupeří s kolegy, kdo jich měl víc. Co holky a tahle "soutěž"?
Nemůžu mluvit za všechny holky, ale podle všeho by to neudělaly… Já mám s fanoušky takový zvláštní vztah, nikdy bych je takhle nezneužila. Jsou to tak milí lidi. Jako že bych si řekla: hele, gruppies, jdu je vojet! Ne, ne, to ne. Mám je ráda a vážím si jich. Jsou pro mě důležití.


Přidejte si do oblíbených Roxy  a už vám neuteče nic, co se u nich děje!